Asi nejznámější věží, kde si začínající lezci zkouší pohyby, je Hřebenáč ve Sloupu na Blanensku. Po této skále dokonce dostala vesnice jméno. Cesta z Brna k ní trvá půl hodiny vlakem do Blanska a odtud 40 minut autobusem do Sloupu.
Věž je přímo u vchodu do Sloupskošošůvských jeskyní. Nedaleko je občerstvení i parkoviště.
Na Hřebenáči jsou pro úplné novice čtyři cesty obtížnosti 4 a zhruba deset cest obtížnosti 5. Lehčí cesty jsou zde maximálně dvacet metrů dlouhé. Leze na nich nejvíc lidí, a jsou proto dost oklouzané a lezení není tak příjemné.
Proto je lepší zapátrat v lezeckém průvodci a najít si cesty, které nejsou tak "na ráně". Například kniha Moravské skály se dá koupit v obchodě s lezeckým vybavením a elektronický průvodce je na internetových stránkách www.lezec.cz.
Ve Sloupu jsou totiž další věže, třeba Indie nebo Evropa. I na nich se dají najít krásné cesty s nízkou klasifikací. Čtyřmi hvězdičkami se pyšní "Grand prix" i "Květy zla" v lokalitě Nad Poustevnou.
Na rozdíl od turisticky oblíbeného Sloupu je Holštejn opuštěné místo. Končí tady cesta, poslední autobus odtud jezdí do Brna v sedm večer. Ve vesnici je ale restaurace, kde dělají například grilované fazolky a topinky. Lezení je tady těžší než ve Sloupu, lehčí cesty jsou vlevo na věži Lidomorna a vpravo na Vaňousových dírách.
Vybavení je v Česku předražené
Kdo chce jet lézt do Krasu, musí mít kromě průvodce i lezecké vybavení. Lano, dvojité karabiny, úvazky, lezečky a jisticí pomůcky se dají koupit na několika místech v Brně.
V Česku je ale lezecké vybavení velice předražené. Spojit lezení a výhodnou koupi vybavení lze například v Italském městečku Arco u Lago di Garda.
Velkým nepřítelem lezce je déšť, a proto vznikly umělé lezecké stěny. V Brně nedávno otevřeli úplně novou, velkou tréninkovou stěnu v Maloměřicích. Je zde padesát cest od klasifikace 4 a vstupné činí 90 korun na neomezenou dobu.
