Na sídlištích v Brně žije třiačtyřicet procent obyvatel města, a magistrát proto zajímá, jak jsou s bydlením spokojeni a co by chtěli změnit. Kromě toho budou sociologové zkoumat i to, kdo na sídlištích žije, jak jsou místní obyvatelé staří, bohatí či vzdělaní.
Výsledky výzkumu poté využijí jednotlivé městské části, ale i magistrátní odbor územního plánování, bytový odbor či odbor sociální péče.
Osloví 1 735 lidí, závěrečná zpráva bude na konci roku
"V minulých týdnech jsme mapovali předešlé výzkumy. Mluvili jsme také vždy s pěti až šesti lidmi z každého sídliště, kteří se vyjadřovali k problematice svého okolí. Podle toho jsme potom sestavili komplexní dotazníky," popsal přípravu Marián Svoboda, ředitel brněnské společnosti Augur Consulting, která výzkum pro magistrát chystá.
Současné otázky a minulé výzkumyZákladní výzkumné otázky Zkoumaná sídliště Spokojenost s bydlením - 1988 Spokojenost s bydlením - 1995 Zdroj: Magistrát města Brna |
Podle něj sociologové osloví předem vybraný vzorek 1 735 lidí, který bude kopírovat proporcionální zastoupení obyvatel na sídlištích. "Do patnáctého září budeme obcházet lidi a vyplňovat s nimi dotazníky. Do začátku listopadu pak vyhodnotíme výsledky," doplnil Svoboda.
Závěrečná zpráva by měla být hotová a přístupná veřejnosti na konci letošního roku. Celý výzkum bude město stát necelých 660 tisíc korun.
Výsledky plánuje využít i bystrcký starosta Vladimír Vetchý (ČSSD). Podle něj si tak zastupitelé ujasní, co by si lidé přáli. "Samozřejmě už teď víme, že bychom potřebovali novou školku na Kamechách. K její realizaci už jsme udělali několik kroků. Na Kamechách by bylo potřeba i nákupní centrum a stejně jako na ostatních sídlištích je v Bystrci nedostatek parkovacích míst," vypočítal starosta.
I šestadvacetiletá Lucie Odehnalová, která žije na Vinohradech necelý rok, má jasno. "Jsem tady docela spokojená, je zde dost obchodů i parků. Jediné, co mě trochu štve, jsou věčné problémy s parkováním," posteskla si Odehnalová.
V 90. letech přibývalo nespokojených
Podobné výzkumy sídlišť se konaly už v letech 1998 a 1995. Některé dřívější otázky se v dotaznících objeví i letos, a proto bude možné porovnat, jak se lidé na sídlištích a jejich názory změnili.
"Získáme tak unikátní možnost srovnání vývoje životních podmínek na brněnských sídlištích a jejich hodnocení za posledních více než dvacet let," poznamenal brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD).
Z porovnávání předchozích dvou výzkumů vyplývá, že na začátku devadesátých let přibývalo na sídlištích nespokojených lidí. Zatímco v roce 1988 se bydlení nelíbilo každému desátému, o sedm let později už byla nespokojená téměř pětina obyvatel. Nejvíc výhrad měli lidé z Bohunic, nejméně naopak Kohoutovičtí.
V průzkumech se také ukázalo, že na sídlištích byl velký podíl lidí mezi 20 a 39 lety a naopak málo důchodců. Téměř dvě třetiny zdejších obyvatel mělo středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání a nejčastěji spolu lidé žili v manželství. Zároveň bydlení na sídlišti nejčastěji vyhledávala střední třída.