Některé obce už nemusí brát každého, koho jim úřad práce pošle. A na Hodonínsku, kde je nezaměstnanost velmi vysoká, se už na koště pomalu dělá pořadník. To ovšem platí jen pro venkov.
veřejně prospěšné práce(město a počet míst) Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti. Lidi z úřadu práce tak již zaměstnává na dva tisíce obcí v zemi. |
"Máme už šest lidí, v květnu přibereme dalších šest a vybírali jsme je letos z dvaceti zájemců," říká starosta Jevišovic na Znojemsku Pavel Málek a přiznává, že díky tomuto přetlaku už nemusejí hlídat lidi, kteří v podstatě ani moc pracovat nechtěli.
Práce placená Bruselem jde na dračku
Lidem na veřejně prospěšných pracích platí mzdu hlavně Brusel a stát a pro obce jsou velmi levnou pracovní silou. "Zájem je tak velký, že by těchto míst mohlo být mnohem více, ale omezují nás finanční prostředky, které na jejich dotování máme," říká ředitel hodonínského úřadu práce Vladimír Šťáva a přiznává, že veřejně prospěšné práce už musejí obcím přidělovat podle počtu jejich obyvatel.
Zatímco na Břeclavsku jde letos na veřejně prospěšné práce asi 250 lidí, na Znojemsku jich je dokonce na šest set. "Patříme k okresům s nejvyšší nezaměstnaností a toto je možnost, abychom alespoň přes sezonu dali některým lidem zaměstnání," uvedl ředitel znojemského úřadu práce Emil Čopf. Jejich velkým odběratelem je tady samotné Znojmo.
Ve Znojmě si lidé mohou přivydělat
"Na veřejně prospěšných pracích máme už šedesát sedm lidí. A od května pomůžeme i ostatním nezaměstnaným. Lidé, kteří jsou na podpoře, si u nás budou moci přivydělat až čtyři tisíce korun měsíčně, což jim umožňuje zákon," uvedla znojemská mluvčí Denisa Šipošová a dodala, že každý měsíc takto vypomohou asi sto padesáti lidem, a tak to bude fungovat až do podzimu.
"Představa je taková, že budou pracovat pro naši příspěvkovou organizaci Městská zeleň. Budou nejen uklízet město a udržovat zeleň, ale počítáme mimo jiné i s tím, že jedna pracovní četa bude zakládat městskou vinici," uvedl znojemský starosta Petr Nezveda a vysvětlil, že na mzdy těchto brigádníků uvolnilo zastupitelstvo v březnu z rozpočtu tři miliony korun. "Bereme to jako pomoc lidem postiženým krizí," dodal.
Děkujeme, takovou práci nechceme
Například v Brně-Líšni už ovšem lidi z "pracáku" nechtějí. "Máme s nimi velmi špatné zkušenosti. Zajistili jsme jim místnost na převlékání a nakoupili pomůcky. Některé prodali a moc toho neudělali. Nakoupili si alkohol, zašili se a popíjeli," říká zdejší starosta Jiří Janištan.
"Na údržbu zeleně máme firmu a té někdy pomáhají vězni. Funguje to lépe než brigádníci z úřadu práce. Navíc pro ně nemáme ani prostory, ve kterých by se mohli převléknout a osprchovat. Pomalu nemáme místo ani na úředníky. A máme i obavy, že když jim koupíme hrábě a motyky, tak už se s nimi neshledáme," přiznal Antonín Crha, místostarosta Brna-Bohunic.
