Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zástavu srdce přežije v kraji jeden z deseti, první pomoc lidé neumí

  16:12aktualizováno  16:12
V Jihomoravském kraji ročně přestane náhle bít srdce sedmi stovkám lidí. Zástavu přežije jen jeden zkolabovaný z deseti. Přitom jen zlomek Jihomoravanů si první pomoc vyzkoušel na vlastní kůži.

Děti se na kurzu pořádaném záchranáři učí hlavně masáž srdce. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Mladí sportovci při vypjatém fotbalovém utkání, starší lidé uprostřed ulice, děti topící se v bazénu. Ročně na jihu Moravy náhle přestane bít srdce sedmi stovkám lidí. Stávku svalu, který do mozku člověku vhání kyslík, však pak přežije ani ne každý desátý z nich.

Fotogalerie

Proč takový zlomek? Už pouhé tři uplynulé minuty bez kyslíku totiž podle odborníků často znamenají vážné poškození mozku. Za tak krátkou dobu se však ke zkolabovanému mnohdy nedostanou ani ti nejlepší záchranáři. Pomoc je tak na blízkých či prostě jen cizích lidech jdoucích okolo. A ti se často s resuscitací nikdy nesetkali.

"Když člověk vytočí linku 155, operátorka mu samozřejmě po celou dobu do příjezdu záchranky přesně radí, jak oživovat. Ale pokud je na druhém konci sluchátka někdo, kdo si stlačování hrudníku nikdy v životě nevyzkoušel, vše trvá vysvětlit daleko déle. A každá sekunda bez resuscitace rozhoduje o tom, zda člověk přežije," popsala mluvčí jihomoravské záchranky Barbora Zuchová.

Co radí odborníci

  • 1. Přivolejte pomoc
    Po srdeční zástavě člověk zkolabuje, nereaguje, ale může se občas lapavě nadechnout. Volejte linku 155.
  • 2. Stlačujte hrudník
    Je třeba udržovat tempo minimálně sto stlačení za minutu. Hrudník je nutné promáčknout o více než pět centimetrů. Dýchání z úst do úst není nutné.
  • 3. Nic nezkazíte
    Masáží srdce do příjezdu záchranky můžete jen pomoci. Zkolabovanému nijak neublížíte.

Brňan Jiří Dvořák je řidičem z povolání. Ročně mu na tachometru dodávky naskočí desítky tisíc kilometrů. První pomoc si však matně pamatuje jen z instruktážního videa v autoškole před lety.

"Že bych ji ale v reálu uměl někomu dát třeba po nehodě, to se neodvažuju tvrdit," uvedl Dvořák.

A odborníci zdůrazňují, že podobně je na tom drtivá většina Jihomoravanů. "Dokonce ani na pedagogické fakultě se studenti resuscitaci nenaučí. Jasný návod, jak se zachovat, když jim zkolabuje žák, tak nemají nacvičený ani pedagogové, kteří učí třeba mou dceru," konstatovala ředitelka brněnského Červeného kříže Ivana Holásková.

Způsob, jak to změnit? Například v pátek na palubovce brněnské haly Vodova postupně klečelo hned 363 dětí z několika jihomoravských škol. Speciální plastovou maketu hrudníku se tu s propletenýma rukama učila masírovat například i Natálie Havlíková. "Sto stlačení hrudníku za minutu nejméně do pěticentimetrové hloubky," radili profesionální instruktoři žákyni 5. třídy to základní.

"U dětí je potřeba s učením první pomoci začít. Dokážou si to zapamatovat na celý život. Navíc máme otestováno, že už od třinácti let dokážou resuscitovat člověka stejně dobře jako dospělí," vysvětlil předseda České resuscitační rady Anatolij Truhlář.

Důležité je zbavit svědky nehody ostychu

A není to první počin, který má na jihu Moravy zvětšit množství lidí, kteří přežijí zástavu srdce. Nejen právě v hale Vodova, ale i na dvanácti jiných místech Brna jsou od června rozmístěny zelené krabičky - speciální defibrilátory pro laiky.

"Ošetřující krabici otevře a ona začne mluvit. Řekne přesný návod, jak postupovat, a dokud člověk úkon neprovede, krabice stále opakuje to samé," vysvětlila mluvčí Zuchová.

Mohutný zájem je přitom i o kurzy první pomoci, které pořádá brněnský Český červený kříž. "Školíme seniory, kteří se na důchod stěhují někam na chatu, maminky s malými dětmi a samozřejmě i lidi, které na kurz vyšle zaměstnavatel, aby splnil podmínky zákoníku práce. Ročně jsou to stovky lidí," vyjmenovává ředitelka Holásková. Kurzy jsou přitom podle ní sestavovány na míru konkrétním zájemcům a stojí mezi dvěma a čtyřmi sty korunami.

Na školení se však zdaleka neučí jen správně stlačovat hrudník. Laik totiž může mít problém srdeční zástavu jen poznat. "U člověka se zástavou se totiž často objevuje takzvané lapavé dýchání, kdy se člověk nadechuje v nápadně dlouhých intervalech. To ale neznamená, že se obejde bez masáže srdce. Právě naopak, je to známka zástavy," zdůvodnil Truhlář.

Odborníci se však shodují, že ještě důležitější než dostat k lidem všechny podstatné informace o první pomoci je jiná věc - prostě zbavit svědky nehod či kolapsů ostychu. "Jde o těch úvodních několik minut. Je to jednoduché. Stačí zavolat záchranku a zahájit srdeční masáž. Nedá se tím nikomu ublížit ani nic zkazit. Jen zachraňovat," uzavřel Truhlář.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.