Středem pozornosti mnoha občanů rozlehlé vesnice na úpatí proslavené poutní hory se případ znovu stal minulý týden, když Krajské státní zastupitelství v Brně zastavilo stíhání devětadvacetileté ženy, která byla z dvojnásobné vraždy obviněna.
"Žena v té době nebyla příčetná, trpí duševní poruchou. Není to bestie, je nemocná," zdůvodnil rozhodnutí státní zástupce Hynek Olma. - čtěte také Žalobce zastavil stíhání matky obviněné z vraždy dvou dětí. Byla nepříčetná
Nevěříme že vraždila. A i kdyby vraždila, stojíme za ní
Řada lidí v Blatnici se stále domnívá, že matka dvou zavražděných dětí je nevinná. V tamním kostele se dokonce podepisovala petice na její podporu. "Ano, podepsala jsem to já i můj manžel," potvrzuje před kostelem starší žena, která však odmítla uvést své jméno.
"K případu jsem se dosud nevyjadřoval a nebudu to dělat ani teď," řekl blatnický farář Zdeněk Stodůlka. O petici neví ani starosta Blatnice Josef Vavřík. "Nevím o tom, jestli fara iniciovala nějakou petici. Já jsem nic nepodepisoval. Ani bych to nepodepsal. Protože nějaká petice přece nemůže rozhodnout o tom, jestli někdo nese vinu na vraždě dvou dětí, nebo to udělal v nepříčetnosti," vysvětlil svůj postoj Vavřík.
Děvětadvacetiletou ženu obvinila policie v závěru května z dvojnásobné vraždy, která se odehrála 13. května v pronajatém domě v Blatnici. - čtěte také Policie obvinila matku z vraždy dcery a syna, soudce ji poslal do vazby
U hrobu dětí se zastavil snad každý
Hned za vraty kostela svatého Ondřeje v Blatnici je nástěnka s fotografiemi lidí, kteří letos ve farnosti zemřeli. Pod nápisem "Žádný, kdo žije a věří ve mně, neumře navěky" nelze přehlédnout jména a fotografie dvou malých dětí.
Stejně jako svícemi a květy rozzářený hrob u hřbitovní zdi jen pár kroků odsud. I den po dušičkovém víkendu je na hřbitově plno lidí. Sehnutí k hrobům pečlivě sledují, kdo přichází a odchází.
"To je veliké neštěstí, na které nemůžu přestat myslet ani den," říká starší žena u brány na hřbitov. Zrudnou jí oči, těžko říct zda jen kvůli ostrému podzimnímu větru, který žene listí po chodníku mezi hroby.
"Včera večer na tom hrobě hořelo tolik svíček, jako nikde jinde. Skoro každý se tam zastavil," ukazuje žena k náhrobku, který leží tak trochu stranou od starých hrobů pod vzrostlými stromy.
Pracovitá žena, dobrá matka, nevysvětlitelné pohnutky
"Nemůžu to pochopit. Ještě pár dnů před tím než se to stalo, jsem s Luckou (matka dětí, pozn. red.) mluvila. Byla tak pracovitá, na mateřské si přivydělávala roznášením letáků, pomáhala ve vinohradu. A ten její to pak akorát propil..."
Žena říká nahlas to, co ve vesnici i v okolí tvrdí mnoho lidí. O tom, co si povídají mezi sebou, však nemá téměř nikdo chuť hovořit oficiálně. A když už, tak s výslovným přáním zůstat v anonymitě.
Lidé hovoří o tom, že se rodina potýkala s dluhy, že muž hodně pil a žena čelila pomluvám a intrikám své švagrové a tchýně. Mohla však životní situace, byť sebevíc těžká, způsobit zkrat v podobě hrůzné dvojnásobné vraždy, zabití psa a pokusu o sebevraždu?
"Stěžovala si mi, že jí pořád pomlouvají. Třeba proto, že ty letáky, co roznášela, prý nechala zmoknout," říká bez bližšího vysvětlení žena u hřbitovní brány.
"Může existovat závažné psychiatrické podhoubí, které se v běžném životě neprojevuje. Lze jen spekulovat, ale dovedu si představit že ji drželo to, že musí pečovat. O děti, o domácnost, o psa," říká psycholožka Irena Kitzberger Vlachynská.
"A pak mohl nastat zkrat, provázený paradoxním aktem zodpovědnosti. Ve smyslu, že ona se o ty své blízké, o které pečuje, postará dřív, než odejde z tohoto světa. Že je tam nemůže nechat," dodává psycholožka.
Lidé v Blatnici dodnes připomínají rozpory, které květnovou tragédii provázely. "Jak je možné, že ještě necelé dvě hodiny před tím, než se to všechno stalo, ji viděli na ulici s dětmi? A bez známek nějakého neklidu nebo rozrušení," klade si otázku blatnický starosta Josef Vavřík.
"Myslím že určitě nebyla špatná matka a že se o své děti starala," dodává starosta.
Paradoxně se děti mohla pokoušet ochránit, míní psycholožka
"Ten čin může být paradoxně projevem silné vazby na dítě. Tam nemusí jít o nějaký asociální moment v činu matky, ale naopak o to, že se je pokoušela před něčím chránit," upozorňuje psycholožka Irena Kitzberger Vlachynská.
Dodává však, že bez podrobného psychiatrického zkoumání lze o pohnutkách matky k hrůznému činu jen spekulovat.
Místo neštěstí, nenápadný dům v ulici v sousedství továrničky na mléčné výrobky, zeje prázdnotou. Lidé hovoří o tom, že otec zabitých dětí se z pronajatého domku odstěhoval a nechal po sobě dluhy. Oficiálně to však nikdo nepotvrdí a může jít jen o pomluvy.
V každém případě se však obec na podporu ještě nedávno obviněné ženy nebývale semkla. "Chtěli jsme tou peticí říct: Lucko, moc za tebou všichni stojíme," říká žena u kostela. "S jejím tatínkem jsem dělala v kordárně ve Velké. Říká, že to neštěstí snad ani nepřežije. To ty dvě by měli potrestat," dodává a na otázku, koho má na mysli, beze slova mávne rukou.
