Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lidé z jihu Brna se chtějí odloučit. Vadí jim plány na nové byty i arogance města

  9:18aktualizováno  9:18
Kdyby záleželo jen na nich, bylo by už od letošního září Brno chudší o dvě své čtvrti. Někteří lidé z Přízřenic a Dolních Heršpic si stěžují, že se k nim Brno chová macešsky a oni s tím nic nezmůžou. Konkrétně je trápí třeba plány na postavení nového sídliště na Slunné louce.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Daniel Beran, MAFRA

Projekt, který developerská společnost Reko naplánovala mezi Moravanskou a Břeclavskou ulicí, by jim mohl přivést až dva tisíce nových sousedů, a to nechtějí.

Místní se také strachují, že by přistěhovalci mohli narušit zažité pořádky.

"Vzhledem k tomu, že navržené byty architektonicky připomínají paneláky, obáváme se, že budou levné a přivedou nám sem ne úplně slušné lidi," svěřil se mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich.

"Jsem ochotný diskutovat o všem, i o vzniku nové městské části jen pro Přízřenice a Dolní Heršpice. O jejich odtržení ale v žádném případě," řekl brněnský primátor Roman Onderka.

Kvůli odtržení chtějí referendum

Zástupci občanského sdružení Samostatný jih ale upozorňují, že s osamostatněním Přízřenic a Dolních Heršpic to myslí zcela vážně. Obdobné příklady z nedávné minulosti lze najít přímo v kraji.

V roce 2006 se Ladná po třiceti letech odtrhla od Břeclavi. "Sledujeme dlouhodobě situaci u obcí, kterým se to podařilo už dříve. A vedou si dobře," míní Reich.

Sdružení již sepsalo petici za vyhlášení místního referenda a podle svých představitelů už má třetinu potřebných podpisů.

Ani tak ale městská část Brno-jih, pod kterou obě čtvrti spadají, nebere jejich činnost vážně. "Něco se mi doneslo, ale nezajímá mě to. Je to věc těch lidí. Oficiálně o jejich snahách nic nevíme, zatím jsme nezaujali stanovisko," tvrdí starosta Josef Haluza.

"Ve městě se žije lépe"

Samostatný jih také viní město Brno z toho, že z obou čtvrtí pouze inkasuje peníze a investuje je jinde.

"Není to pravda. Vím, že občas se někde podobné snahy objeví, ale úplně každému se víc vyplatí žít ve městě než v samostatné vesnici," myslí si brněnský primátor Roman Onderka.

Argumentuje přitom dostupností lékařské péče, snazší dopravou do zaměstnání či cenami tepla a vody.

Reich přesto věří, že by iniciativa mohla dosáhnout svého už v září 2010. Stihla by tak i podzimní volby do zastupitelstev.

Osamostatnění části obce totiž není příliš složité. Když je v dané části na základě petice vyhlášeno referendum a dopadne kladně, rozhodne o oddělení krajský úřad.

Obyvatelé Ostopovic chtějí do Brna

Hned v sousedství s brněnským Starým Lískovcem leží obec Ostopovice, kde mají opačné starosti. Naopak tlačí na starostu, aby usiloval o připojení k Brnu.

Vadí jim, že jejich autobusová zastávka leží pouhých čtyři sta metrů od hranice zóny 101 a oni utratí více za jízdné.

"Navíc tu tím pádem máme zničené životní prostředí, protože polovina lidí jede radši autem," postěžovala si Alena Odehnalová, která v Ostopovicích žije.

Starosta Jan Symon ale nechce "prodat" samostatnost za levnější jízdenky.

"Osobně to považuji za nemoudré a neuvážené. Nemohli bychom rozhodovat o svém územním plánu, s většími rozhodnutími bychom byli závislí na Brně a nemohli bychom připomínkovat stavby dálnic v okolí."

Ostopovičtí si také stěžují, že v obci není lékař ani větší samoobsluha. "Věřím, že kdybychom byli součástí města, nějakého doktora by to zlákalo," říká Odehnalová.

"Pokud jsou snahy racionálně podložené a podporuje je většina lidí v obci, připojení bych rozhodně uvítal," reagoval Onderka.

Kde se žije lépe?

Jaké výhody má samostatná obec a proč je naopak lepší patřit k větším městům? Svůj názor můžete napsat na jakub.ghanem@mfdnes.cz.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Společnost SAKO se stará o komunální odpad v Brně. Ročně spálí 248 tisíc tun...
Vědci vymysleli program pro největší spalovnu v Česku, vyrobí víc elektřiny

Když už musí odpadky do spalovny, ať na své poslední cestě poslouží co nejvíc a přesně. Brněnští vědci se tímto heslem řídili, když pro největší tuzemskou...  celý článek

Ambasador projektu Nezastavitelní Jiří Ježek projel Birell bránou na Ještědu.
Nezastavitelní míří k Lipenské přehradě. Pomozte pohybem handicapovaným

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému okolí. To spojuje lidi zapojené do...  celý článek

Dospělý jedinec Allolobophora hrabei dosahuje délky až 60 cm.
V pálavském podzemí žije půlmetrová žížala, pozná se podle trusu

Na vlastní oči toho tvora zahlédl jen málokdo. Přitom není žádný drobeček. Nejdelší žížala žijící na českém území - Allolobophora hrabei - může délkou...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.