Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Lidé z obcí kolem radaru NATO budou dostávat varovné zprávy na mobil

  9:02aktualizováno  9:02
Radar protivzdušné obrany NATO u Sokolnic, velkou kopuli viditelnou již zdaleka, obce v okolí nechtěly. Některé z nich se kvůli němu dokonce soudily. A měly za zlé kraji, že je v tom nepodpořil. Teď však jakoby všichni našli společnou řeč. Kraj jim totiž nabídl lepší varovný systém, který by obyvatele upozornil na případné nebezpečí.

Radar NATO nedaleko místa bitvy tří císařů u Slavkova u Brna | foto: Radek Miča, MAFRA

Jak by měl systém fungovat ve čtvrtek starostům vysvětloval v Újezdu u Brna hejtman Michal Hašek i koordinátor krizového řízení a bezpečnosti kraje Radek Šedivý.

"Nabídli jsme starostům, že lidem bude možné rozesílat varovné zprávy na mobily," uvedl hejtman Hašek.

Kdo bude chtít varovné zprávy dostávat, musí se jen přihlásit. "Je to jednoduché, stačí uvést některé údaje, přičemž služba stojí tři koruny. A nebude je to stát nic, pokud se lidé k odběru SMS-SOS osobně přihlásí na obecním úřadu," uvedl Šedivý.

Kraj chce postupně tento varovný systém zavést na území celé jižní Moravy a informovat lidi včas například o záplavách a dalším nebezpečí. Radnice dostaly do svých datových schránek dopis s podrobnostmi o varovném systému, například jak by měl fungovat a co bude platit kraj a co obce.

Rozjet tento systém v sedmnácti obcích v okolí radaru NATO je však podle Radka Šedivého prioritou. I proto, aby si jeho prostřednictvím mohli lidé otestovat, zda radar neruší jejich televizní vysílání nebo signál mobilních operátorů.

Testování radaru přijde na jaře

"Již na jaře by mělo začít testování radaru, jestli nevyzařuje elektromagnetické záření nebo neruší signály. Uskuteční se v určitém termínu v každé z těchto sedmnácti obcí a my můžeme prostřednictvím tohoto SMS systému lidi upozornit, kdy a kde bude konkrétně. Mohou si v té chvíli pustit televizi a zkontrolovat si, jestli mají signál v pořádku," podotkl Šedivý.

Hejtman slíbil, že kraj obcím pomůže informovat o novince veřejnost, mimo jiné prostřednictvím letáků, které zamíří do poštovních schránek. Jak varovné SMS-SOS fungují, se lidé dozvědí i z internetových stránek kraje i obcí.

Radar NATO sice už více než rok stojí, stále ho však vlastní italská firma SELECT, která ho vybavila technologií. Není ještě v provozu, zařízení se zatím jen zkouší.

"Předpokládáme, že nám firma radar předá nejpozději do poloviny března a pak bude uveden do zkušebního provozu. Hned nato začnou měření," uvedl zástupce sekce vyzbrojování ministerstva obrany Bohumil Pršala.

Podle něj se už podobná měření odehrála v obcích v okolí stejného radaru NATO v Nepolisích a nebyly přitom zaznamenány hodnoty, které by překračovaly stanovené hygienické normy.

Že se jednání kolem radaru v mnohém změnilo, potvrdil starosta Újezdu u Brna Jan Hradil. "Ministerstvo obrany s námi začalo konečně jednat. Dlouhá léta jsme se snažili, aby nám předalo majetek a stále to nešlo. Až do toho vstoupil kraj, najednou to jde," pochvaluje si.

Jednání jsou podle něj tak daleko, že už v nejbližších dnech podepíší smlouvu, kterou městu armáda bezúplatně předá panelový dům, pozemky a dvě "raketová sila". Objekty, které dříve patřily ke zdejší radarové základně a dlouhá léta se již nevyužívají.

Co se sily? Uložení archiválií i diskotéka

"Sila jsou podzemní kryty, ve kterých zřejmě byly rakety. Brnu chybí archiv, a tak uvažujeme o tom, že jeden z nich nabídneme k uložení archiválií. Podle mne jsou tam podmínky i pro uložení starých vzácných tisků," říká Hradil.

S druhým krytem má radnice jiné plány. Podle Hradila by se v něm mohly konat diskotéky pro mladé. "Jsou to úžasné klimatizované prostory a mohl by tam být sál až pro 250 lidí. A protože je pod zemí, mládež by se tam mohla vykřičet a nikoho by přitom nerušila," říká starosta.

Radar NATO nedaleko místa bitvy tří císařů u Slavkova u Brna

Obce měly z radaru strach a některé se ho stále obávají i proto, že by se mohl stát cílem teroristických útoků. "Kdyby sem letěla nějaká raketa, tak s tím my nic neuděláme, ale můžeme více sledovat lidi, kteří se kolem radaru pohybují. I proto jsme požádali o dotaci na kamerový systém, s jehož pomocí bychom mohli monitorovat nejen město, ale i jeho okolí," uvedl Hradil a připustil, že v jeho hlídání budou tak trochu suplovat stát.

Radar NATO, který nahradil tři zastaralé sovětské vysílače, je vysoký 25 metrů a je výraznou dominantou v krajině. Obce, ale i někteří historici, proti němu bojovali i proto, že stojí zhruba osm set metrů od Mohyly míru, která připomíná oběti bitvy tří císařů z roku 1805. Kritici tvrdí, že vojenské zařízení ruší pietu padlých.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hodonínský zastupitel a bývalý místostarosta Roman Sedlačík je členem hnutí Řád...
Černoši, na které zastupitel zavolal hlídku, byli voják USA a šéfka nadace

Minulý víkend zavolal hodonínský zastupitel Roman Sedlačík na černošský pár městskou policii. Chtěl, aby je hlídka legitimovala. Teď se ukázalo, že strážníky...  celý článek

Obžalovaní Simon Baier (vlevo), Michal Cvan (třetí zleva) a Jozef Minár...
Soud potrestal tři muže za přepadení seniora, tragičtější část vrátil

Olomoucký vrchní soud potrestal tři muže za loupežné přepadení seniora v Lysicích na Blanensku sedmi, devíti a jedenácti lety vězení. Muže podle rozsudku při...  celý článek

Doprava na průtahu Břeclaví
Nemají semafory ani obchvat, zato další rozkopanou silnici

Už na jaře byla v plánu rozsáhlá oprava všech semaforů v Břeclavi. Výměna světel měla lépe zprůjezdnit průtah městem, který je několikrát denně ucpaný. Místo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.