Například v Útěchově už "svůj krám" zavřel i poslední z nich. Vyplývá to z průzkumu maloobchodní sítě v Brně. Pro město ji každé tři roky zpracovává Centrum pro regionální rozvoj a Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Jak daleko mají Brňané k potravinám?Do 200 metrů: 19 % |
Radnice ale podle něj nemá, jak situaci řešit. "Teď se ale mluví o otevření obchodu v plánovaném víceúčelovém domě, který má stát pod sportovním areálem," dává naději.
Sice ne tak fatálně jako v Útěchově, ale přesto výrazně pociťuje úbytek obchodů několik dalších částí Brna. V šestnácti městských částech ubylo obchodů s potravinami.
"Vedle Brna-středu, který zaznamenal i v prodejní ploše potravin nejvyšší pokles, vykázaly ještě Starý Lískovec, Řečkovice a Mokrá Hora propady vyšší než tisíc metrů čtverečních," píší ve výzkumu jeho autoři Ondřej Mulíček a Robert Osman. A dodávají, že to může být problém zejména pro starší Brňany bez vlastního auta.
Největší problém s dostupností mají kromě Útěchova i Mokrá Hora, Jehnice, Ořešín, Ivanovice, Soběšice, Kociánka, Zaječí Hora a Maloměřice s Obřany.
Opačný trend vládne v "ráji" nákupů na Brně-jihu nebo v Bohunicích, kde se letos otevřel Campus Square. Obchodů s potravinami přibylo i v Králově Poli nebo v Židenicích.
Obecně lze říct, že samostatně stojící obchody mizí a koncentrují se do nákupních center. Tento trend nastal už po roce 2003.
"V posledních třech letech se prohloubil. Úbytek za období činí téměř pět set prodejen," píší výzkumníci. Bobtnání prodejní plochy v Brně tak mají "na svědomí" velká nákupní centra.
Zvláště kategorie těch největších s rozlohou nad pět tisíc metrů čtverečních, například Olympia nebo Avion Shopping Park, která pokrývají téměř třetinu celkové prodejní plochy ve městě.
Nejstrměji naopak klesá počet nejmenších obchůdků, jejichž velikost nepřesahuje padesát metrů čtverečních. V roce 2003 šlo o druhou nejsilněji zastoupenou kategorii, letos je až pátá.
