Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brno před 25 lety uniklo masakru jen o chlup, zřejmě díky primátorovi

  17:44aktualizováno  17:44
Jediný hlas zřejmě rozhodl o tom, že se v listopadu 1989 v jihomoravské metropoli neodehrál podobný masakr, jako na pražské Národní třídě. I když během zdejší první protirežimní demonstrace zaplnil přilehlé ulice těžkooděnci tehdejší bezpečnosti, nakonec proti lidem nezasáhli.

Posledním „komunistickým“ primátorem Brna byla Josef Pernica. Historiky jeho osobnost příliš nezajímala a nezajímá. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Psalo se pondělí 20. listopadu 1989. Zprávy o pátečních událostech z Prahy dorazily do Brna v podstatě až v neděli večer, když se brněnští studenti vraceli z Prahy domů. Hned v pondělí už na náměstí Svobody stály tisíce lidí, kteří vyjadřovali svůj nesouhlas s tehdejším režimem.

Příslušníci Sboru národní bezpečnosti vyzbrojení štíty a obušky náměstí uzavřeli. Byli připravení proti první brněnské demonstraci každou chvíli zasáhnout. Pak se najednou rozestoupili a lidi z náměstí pustili ven.

„Ozbrojenci jen neradi nastoupili do autobusů. Mám před očima jako dnes obraz, kdy se rozezlení ozbrojenci ve vozech bouří, že nesmí zasáhnout, a z autobusů na nás doléhá jejich skandování: ‚Pusťte nás na ně! Pusťte nás na ně!‘ Nepustili. Vždycky jsem přemýšlel proč,“ ptá se třeba na svém facebookovém profilu Ondřej Liška, předseda Strany zelených a rodilý Brňan.

Demonstraci tehdy dvanáctiletýma očima sledoval s rodiči z Rašínovy ulice.

Krveprolití odvrátil tehdejší primátor

Důvodem, proč k policejnímu zásahu nedošlo, bylo rozhodnutí tehdejšího - posledního komunistického - primátora Josefa Pernici. V době demonstrace se sešel čtyřčlenný výbor, který měl o zásahu rozhodnout. Dopadlo to nerozhodně - dva z výboru hlasovali pro zásah a dva proti. Konečné rozhodnutí tedy nechali na Pernicovi. A ten rozhodl nezasahovat.

Listopad 1989 v Brně

„Násilí jsem v té době, ani v žádné jiné, za řešení nepovažoval. Situace byla závažná a zásah by vyvolal ještě závažnější důsledky. Byla to tehdy hektická doba, velmi stresová. S kolegy na radnici jsme na to byli sami,“ vybavuje si Pernica.

V úterý dokonce pro demonstranty zajistil ozvučení náměstí Svobody. Historici se shodují, že to udělal v kontextu s předchozím děním v Praze.

„V té době už uspěchal jen to, co bylo nevyhnutelné. Zásah by asi neměl cenu,“ domnívá se Jan Břečka z historického oddělení Moravského zemského muzea.

Přesto za celých pětadvacet let za Pernicou žádný historik nepřišel, aby se jej na události z jeho úhlu pohledu zeptal. První rozhovor s ním od té doby udělala před pěti lety redaktorka MF DNES Jana Soukupová, která se sama v brněnských listopadových událostech angažovala.

„Je to neuvěřitelné, že nevyhledávají žijící pamětníky. Je smutné, že jsem po dvaceti letech byla jediná, kdo s ním kdy o těch událostech mluvil,“ rozčiluje se Soukupová.

Příčinou demonstrace byla falešná zpráva

Pondělní demonstraci spískala Hana Holcnerová. Brněnská disidentka, jejíž jméno se objevovalo pod kdekterou protirežimní peticí. Motivovala ji k tomu falešná zpráva o tom, že při pražské demonstraci 17. listopadu zemřel student Martin Šmíd.

„Stala jsem se brněnskou odnoží Východoevropské informační agentury (VIA). V sobotu mi telefonoval Petr Uhl, kterému tehdy kamarádka jeho známé o mrtvém studentovi řekla. Spolu jsme konzultovali, zda zprávu zveřejnit. Jak je známo, později se ukázalo, že nikdo nezemřel. Dodnes není jasné, co se tehdy událo, kdo informaci o mrtvém šířil a proč,“ vzpomíná Holcnerová.

Nicméně tato informace byla popudem k tomu, aby sepsala stručnou pozvánku na demonstraci se svíčkami zapálenými za mrtvého studenta. Podepsalo ji devět brněnských disidentů.

Mezi nimi například Jaroslav Šabata se synem Janem nebo Jana Soukupová. S tou pak letáčky roznesla na studentské koleje. Text pozvánky zveřejnila také VIA. Díky tomu se dostal do vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy.

V pondělí s dalšími z disentu obcházela vysoké školy. Nejdříve se studenti začali aktivizovat na filozofické fakultě a JAMU. Holcnerová si však odpolední demonstraci moc neužila. Ji a Jaroslava Šabatu odvezla bezpečnost na služebnu v Běhounské ulici.

„Slyšeli jsme hluk, bylo patrné, že přišlo hodně lidí. Zároveň nás děsili policisté, kteří běhali po oddělení v kuklách se štíty a obušky. Naštěstí nezasáhli. Říká se, že na příkaz primátora Pernici,“ uzavírá Holcnerová. O tom, že se v Brně nestalo to samé, co v pátek 17. 11. 1989 na Národní třídě, rozhodl jediný hlas.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž na brněnském parkovišti ulamoval stěrače z aut, protože měl zlost na jejich...
Muž měl vztek, že nikdy nevlastnil auto. Uklidňoval se trháním stěračů

Obyvatelé brněnského Starého Lískovce zavolali strážníky na muže, který lámal stěrače ze zaparkovaných aut. Přistižený vandal hlídce řekl, že má na majitele...  celý článek

Většina obuvi též obsahuje reflexní prvky. Některá méně, jiná více
Naháčovi hrozí pokuta, při noční procházce po silnici neměl reflexní prvky

Zcela nahý si vykračoval nocí dvacetiletý mladík, který mířil po silnici z Břeclavi do Lednice. Nyní mu za to hrozí pokuta ve správním řízení. Neměl na sobě...  celý článek

Prodejní výstava aut společnosti Mototechna se v Brně přesunula z Moravského...
Autobazar v centru Brna najednou městu vadí, vozy musí do středy zmizet

Vystavovaná auta, která minulý týden obsadila park na Moravském náměstí a od pondělí jsou k vidění na náměstí Svobody v centru Brna, musí organizátoři co...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.