Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Louky a pole na jižní Moravě nahrazují solární panely

  8:30aktualizováno  8:30
Kraji ubývá orná půda. Mizí pod obchodními centry, průmyslovými zónami, bytovými domy, silnicemi a dalšími stavbami. Dál vytlačovat ji mohou i sluneční elektrárny, kterých na jižní Moravě razantně přibývá.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Energy 21

Jak je to možné? Panely přece stojí na louce a po jejich odstranění se půda může znovu začít obdělávat.

Potíž není ani tak v tom, že se půda vyjímá ze zemědělského půdního fondu. To je jen dočasně. Kvůli fotovoltaickým elektrárnám musejí ale obce změnit územní plán a vést v něm tuto plochu jako průmyslovou nebo výrobní zónu. A to je horší problém.

Tím totiž otvírají dveře dalšímu investorovi, který by ji pak mohl už opravdu zabetonovat a nenávratně zničit.

"Fotovoltaika je v tomto smyslu opravdu problém a dost o tom nyní na ministerstvu životního prostředí diskutujeme. Na jedné straně máme podporovat alternativní zdroje energie a na druhé chránit zemědělskou půdu. I když jsou tyto stavby dočasné, je otázka, jak se půda pod panely udržuje," říká Miroslav Rokos, vedoucí brněnského pracoviště ministerstva životního prostředí.

Aby pod slunečními elektrárnami tráva příliš nebujela, může se ničit herbicidy. "Tím se kvalita půdy zhorší. A pokud se změní územní plán, je to už jen krok k tomu, aby v budoucnu na těchto pozemcích vznikly trvalé stavby," míní Rokos.

Elektrárnu ano, ale ne na kvalitní půdě

"Víme o tomto nebezpečí a i to je jeden z důvodů, proč už k fotovoltaice nejsme tak naklonění jako dříve. Nebylo by dobré, kdyby kolem nás mizela kvalitní zemědělská půda," říká starosta Bzence na Hodonínsku Pavel Čejka.

Sluneční elektrárnu tady již jednu mají a kvůli další mění územní plán. "S tou první jsme souhlasili jen proto, že stojí na močálu, který léta nikdo neobdělával. Pro obdělávání je tento pozemek nevhodný. I další elektrárnu chceme pustit jen tam, kde není kvalitní půda," dodal.

Zájemců o pozemky pod elektrárnami zatím moc není

Investor, který by chtěl prostor po sluneční elektrárně třeba zastavět, by to jednoduché neměl. "Pozemky pro fotovoltaiku se vyjímají z půdního fondu jen dočasně. Je ale pravda, že pokud už jsou vedeny jako výrobní nebo průmyslová zóna, měl by to jednodušší," uvedla vedoucí odboru životního prostředí kraje Anna Hubáčková.

Podle ní však ztráta orné půdy kvůli slunečním elektrárnám není zatím tak akutní problém. "Vyjímá se z půdního fondu pro tyto účely na dvacet i pětatřicet let, a než se o tyto plochy začnou zajímat jiní investoři, uplyne ještě dlouhá doba," říká.

"Navíc pokud vynětí z půdního fondu povolujeme (v kompetenci kraje je vynětí pozemků větších než jeden hektar a menších než deset hektarů – pozn. redakce), tak zpravidla dáváme podmínku, že se má půda po ukončení činnosti rekultivovat," dodala Anna Hubáčková.

"Takovým rozumným kompromisem by mělo být, že sluneční elektrárny nebudou vznikat na půdě nejvyšší kvality. Určitě se na jižní Moravě najde dostatek ploch, kde půda není tak cenná," říká Miroslav Rokos.

Elektrárnám se na jihu Moravy daří

"Tlak investorů je na jižní Moravě opravdu velký, protože je to oblast s největším slunečním svitem v zemi a podle doporučení ministerstva životního prostředí by neměly vznikat na půdách první bonity," připustila i Anna Hubáčková a dodala, že vynětí půdy kvůli tomuto účelu zatím vždy povolili, ale zamítli už několik změn v územním plánu.

"A tím pádem jsme pak v těchto případech už ani nemuseli řešit vynětí pozemků z půdního fondu," vysvětlila Anna Hubáčková.

Společnosti vyrábějící energii ze slunce si myslí, že půdu nijak neohrožují. "Pod panely se seká tráva, půda se tak neničí a po odstranění panelů může zase sloužit jako orná půda," tvrdí například Lucie Janičová, mluvčí společnosti HiTech Solar z Uherského Hradiště, která na Znojemsku provozuje jednu fotovoltaickou elektrárnu a připravuje tady stavbu další.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zatmění Slunce, jak ho zachytila VUT Brno na Špicberkách.
Čeští vědci čekají na zatmění Slunce kvůli zvědavcům na tajném místě

Na dlouho utajovaném a opuštěném místě v Oregonu v USA, dál od všech ostatních „lovců“. Tak čeká matematik Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství...  celý článek

RegioJet testuje nové vagóny Astra.
Lidé jsou unavení z uzavírek a výmolů na D1. Raději volí cestu vlakem

Počet cestujících vlakem mezi Brnem a Prahou se od roku 2010 téměř ztrojnásobil. Může za to konkurenční boj mezi Českými drahami a RegioJetem, ale hlavně...  celý článek

Vranovská přehrada.
Kempy hlásí plno, turisté spí mezi auty. Rezervovat stany předem nejde

Je nám líto, musíte jinam. S takovou odjíždějí někteří turisté z kempů u Vranovské přehrady, které už několikrát vyhlásily stopku, protože mají přeplněno....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.