Jak je to možné? Panely přece stojí na louce a po jejich odstranění se půda může znovu začít obdělávat.
Potíž není ani tak v tom, že se půda vyjímá ze zemědělského půdního fondu. To je jen dočasně. Kvůli fotovoltaickým elektrárnám musejí ale obce změnit územní plán a vést v něm tuto plochu jako průmyslovou nebo výrobní zónu. A to je horší problém.
Tím totiž otvírají dveře dalšímu investorovi, který by ji pak mohl už opravdu zabetonovat a nenávratně zničit.
"Fotovoltaika je v tomto smyslu opravdu problém a dost o tom nyní na ministerstvu životního prostředí diskutujeme. Na jedné straně máme podporovat alternativní zdroje energie a na druhé chránit zemědělskou půdu. I když jsou tyto stavby dočasné, je otázka, jak se půda pod panely udržuje," říká Miroslav Rokos, vedoucí brněnského pracoviště ministerstva životního prostředí.
Aby pod slunečními elektrárnami tráva příliš nebujela, může se ničit herbicidy. "Tím se kvalita půdy zhorší. A pokud se změní územní plán, je to už jen krok k tomu, aby v budoucnu na těchto pozemcích vznikly trvalé stavby," míní Rokos.
Elektrárnu ano, ale ne na kvalitní půdě
"Víme o tomto nebezpečí a i to je jeden z důvodů, proč už k fotovoltaice nejsme tak naklonění jako dříve. Nebylo by dobré, kdyby kolem nás mizela kvalitní zemědělská půda," říká starosta Bzence na Hodonínsku Pavel Čejka.
Sluneční elektrárnu tady již jednu mají a kvůli další mění územní plán. "S tou první jsme souhlasili jen proto, že stojí na močálu, který léta nikdo neobdělával. Pro obdělávání je tento pozemek nevhodný. I další elektrárnu chceme pustit jen tam, kde není kvalitní půda," dodal.
Zájemců o pozemky pod elektrárnami zatím moc není
Investor, který by chtěl prostor po sluneční elektrárně třeba zastavět, by to jednoduché neměl. "Pozemky pro fotovoltaiku se vyjímají z půdního fondu jen dočasně. Je ale pravda, že pokud už jsou vedeny jako výrobní nebo průmyslová zóna, měl by to jednodušší," uvedla vedoucí odboru životního prostředí kraje Anna Hubáčková.
Podle ní však ztráta orné půdy kvůli slunečním elektrárnám není zatím tak akutní problém. "Vyjímá se z půdního fondu pro tyto účely na dvacet i pětatřicet let, a než se o tyto plochy začnou zajímat jiní investoři, uplyne ještě dlouhá doba," říká.
"Navíc pokud vynětí z půdního fondu povolujeme (v kompetenci kraje je vynětí pozemků větších než jeden hektar a menších než deset hektarů – pozn. redakce), tak zpravidla dáváme podmínku, že se má půda po ukončení činnosti rekultivovat," dodala Anna Hubáčková.
"Takovým rozumným kompromisem by mělo být, že sluneční elektrárny nebudou vznikat na půdě nejvyšší kvality. Určitě se na jižní Moravě najde dostatek ploch, kde půda není tak cenná," říká Miroslav Rokos.
Elektrárnám se na jihu Moravy daří
"Tlak investorů je na jižní Moravě opravdu velký, protože je to oblast s největším slunečním svitem v zemi a podle doporučení ministerstva životního prostředí by neměly vznikat na půdách první bonity," připustila i Anna Hubáčková a dodala, že vynětí půdy kvůli tomuto účelu zatím vždy povolili, ale zamítli už několik změn v územním plánu.
"A tím pádem jsme pak v těchto případech už ani nemuseli řešit vynětí pozemků z půdního fondu," vysvětlila Anna Hubáčková.
Společnosti vyrábějící energii ze slunce si myslí, že půdu nijak neohrožují. "Pod panely se seká tráva, půda se tak neničí a po odstranění panelů může zase sloužit jako orná půda," tvrdí například Lucie Janičová, mluvčí společnosti HiTech Solar z Uherského Hradiště, která na Znojemsku provozuje jednu fotovoltaickou elektrárnu a připravuje tady stavbu další.
