V noci bdít dlouhé hodiny na hlídce, přes den stát u kormidla. A jako rozptýlení? "Plenění" v přístavu. Luděk Kocourek z Podivína se plavil sedm měsíců na palubě repliky slavné lodi La Grace z 18. století. Od čtvrtka si mohou lidé fotografie z cesty prohlédnou v občerstvení U Lesíka v Pavlově na Břeclavsku.
Loď La GraceLa Grace je replika brigy z 18. století. Toto jméno (které volně přeloženo znamená Půvabná) na svých obchodních i objevných cestách původně nesla loď českého průzkumníka Augustina Heřmana. La Grace byla vůbec nejznámější korzárská loď za raných dnů Ameriky. Každý rok vyplouvala do Karibiku a zde s guvernérovým povolením přepadala nepřátelské koráby. Stavba repliky La Grace byla zahájena na konci roku 2008 v profesionální loděnici v egyptském Suezu pod dohledem kapitána Josefa Dvorského a lodního konstruktéra Daniela Roseckého. Po necelých dvou letech byla La Grace slavnostně spuštěna na vodu 5. prosince 2010. Koncem října 2012 La Grace ztroskotala u španělského města Marbella, když se jí v noci při silném větru a vlnobití uvolnila kotva a loď byla zanesena na mělčinu. Od té doby se ve Španělsku opravuje. |
Šestapadesátiletý člen břeclavského Yacht Clubu našel v květnu 2010 zmínku o stavbě repliky La Grace na internetu. A jako jachtař s téměř třicetiletými zkušenostmi se okamžitě nadchnul.
"Tou dobou jsem byl bez práce, měl jsem ale našetřené nějaké peníze, tak proč sedět doma? Žiju sám, nikomu jsem nemusel nic vysvětlovat. Za čtrnáct dnů už jsem odlétal do Egypta," vypráví Kocourek.
Loď na popud českých nadšenců stavěli Arabové, kteří dokážou i dnes postavit loď tradiční technikou. Pracovní síla i dřevo byly navíc levnější než v Evropě. "Domluvil jsem se, že za den práce na lodi budu mít den plavby," popisuje Kocourek.
Loď je téměř stejná jako v 18. století. Jen s motorem navíc
Loď se stavěla podle tři sta let starých plánů upravených tak, aby vyhovovaly dnešním předpisům. La Grace je proto vybavená navigační technikou, má motor i generátor na elektřinu.
Na moře se loď poprvé dostala v prosinci roku 2010. Posádka se ji učila ovládat v Rudém moři. V polovině dubna následujícího roku se pak vydal na několik měsíců trvající pouť s La Grace i Kocourek. Loď proplula Suezským kanálem na sever podél pobřeží Řecka a Itálie až na ostrov Elba.
"Na lodi nás bylo většinou kolem deseti, i když počet míst je pětatřicet. Nebylo to ale nic pro pohodlné turisty," usmívá se novodobý námořník.
Na palubě se v podstatě žilo jako v 18. století, pro cesty do přístavů si členové posádky oblékali i dobové kostýmy. A samozřejmě budili pozornost.
"Na Elbě za námi přišla skupinka Čechů s tím, že si mysleli, že musíme být nějací milionáři. Tak jsme jim vysvětlili, že je to všechno dílo nadšenců a dobrovolníků. A oni na to, že teď můžou být na českou vlajku hrdí," vzpomíná Kocourek.
Posádce vařila kapitánova žena, v přístavech se mohli námořníci připojit na internet. Kocourek využíval volný čas hlavně k fotografování. Díky tomu můžou i ostatní lidé získat představu, jak taková plavba vypadala.
Splnil si sen. Teď plánuje maják
Kocourkovy snímky budou v Pavlově k vidění do konce července, pak se stěhují do Hradce Králové. Výstava se skládá ze zhruba stovky snímků ve formátu A3 a osmi velkoformátových fotografií.
"Byl to celoživotní zážitek, kamarádi mi závidí," culí se Kocourek, který se kromě jachtingu věnuje i paraglidingu.
Teď plánuje na hrázi přístavu pod Pavlovem postavit lodní maják. "Na plavbě jsem sliboval, že až budu v pirátském důchodu, maják postavím. Měl by být v každém přístavu," dodává Kocourek, který už má i první návrhy, jak by měla stavba vypadat.
"Důležité je, aby maják zapadal do krajiny. Mohl by mít slovácké motivy. A kolem by měly být infopanely o jezerech," líčí Kocourek plány na nový turistický cíl.
