Žil ve strachu, že jim vybuchne dům. Až po šesti letech RWE uznalo chybu

Několikrát měsíčně vyjíždí jihomoravští hasiči kvůli tomu, že někdo prokopl plynovou přípojku. V takových situacích přitom stačí jediná jiskra a může dojít k výbuchu. Pravděpodobnost, že lidé při výkopových pracích narazí na přípojku plynu tam, kde by vůbec být neměla, přitom není malá. Některé mapy znázorňující plynové potrubí vůbec neodpovídají realitě.

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Důkazem je obec Prace na Brněnsku. Zdejší obyvatel František Strádal přes šest let upozorňoval firmu RWE, že má plynové přípojky zakreslené špatně. Byl si jistý. V obci totiž dělali nové a ty na mapách vůbec nejsou.

Výbuch mívá fatální následky

Jaké fatální následky může mít výbuch plynu, Jihomoravané vědí. Jeden z nejznámějších případů se stal v červnu 2004 v Brně. Exploze doslova zničila činžovní dům na rohu ulic Křenová a Tržní. Po výbuchu se propadli do sklepa domu padesátiletý muž a starší žena. Oba se podařilo najít a sanitky je převezly do Úrazové nemocnice. Žena v nemocnici svým zraněním podlehla. Později ještě hasiči objevili v sutinách tělo čtyřleté holčičky. Dalších sedm lidí bylo zraněno.

Jeden z nejhorších výbuchů v republice se odehrál v Praze před třemi lety, kde v Divadelní ulici unikal plyn z potrubí pod chodníkem. V důsledku exploze a následné tlakové vlny se rozbila okna v budově Filmové akademie múzických umění (FAMU) i v dalších budovách v okruhu sta metrů.

„Byl jsem za nimi několikrát a vždy mně řekli, že je všechno v pořádku. Žil jsem ve strachu, že mně u domu bude někdo kopat a vybouchneme,“ nechápal.

V RWE se ještě před třemi lety dušovali, že provádí pravidelné kontroly plynovodů a plynárenských zařízení a nenašli žádný rozpor mezi skutečností a dokumentací. Až teď uznali chybu. Za tu dobu přitom mohl plynovou přípojku někdo prokopnout a způsobit neštěstí.

To, že RWE uznalo jeho stížnost, se přitom František Strádal dozvěděl jen náhodou. „Potkal jsem technika z plynáren. Do schránky mi hodil novou mapu a řekl, že ta předešlá byla špatně,“ zlobí se.

Na potíže s mapami přitom upozorňovalo i vedení obce, které zaslalo na RWE podnět k prošetření. Plynárny ujišťují, že nyní je vše správně.

„Skutečně zde došlo k rozdílu mezi našimi mapovými podklady. Vzniklo to chybnou dokumentací externího investora, který plynovody pro obec stavěl, my jsme tuto dokumentaci převzali do našich mapových systémů. V současné době jsou mapové podklady v pořádku,“ uvedl mluvčí RWE Pavel Zajíc.

Stačí jiskra a nastane exploze

Zároveň připustil, že takové případy řeší po republice běžně. Důvody jsou většinou totožné jako v obci Prace.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Jen za minulý měsíc hasiči vyjížděli v kraji k prokopnutým přípojkám čtyřikrát. „Koncentrace plynu v potrubí je taková, že by k výbuchu dojít nemělo, není to však vyloučeno. Proto místo, kde uniká plyn, hned zabezpečujeme a evakuujeme lidi,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů David Jirouš.

Ti podle jeho slov nejčastěji vyjíždí k případům, kdy plynovou přípojku překopne bagrem zaměstnanec stavební firmy. Mluvčí RWE vzkázal, že kdokoliv bude mít pochybnosti o vedení plynových sítí, může RWE požádat o pomoc. „Zdarma provedeme vytyčení sítí,“ podotkl Zajíc.

Až polovina map je špatně

Preventivní monitoring inženýrských sítí si raději dělají i stavební společnosti, ještě než kopnou poprvé do země. Podle jednatele brněnské stavební firmy A-Z Stavby Blažek Tomáše Blažka je totiž až polovina map, se kterými pracují, chybných.

„Musíme si sítě znovu vytyčit, protože když přesně nevíme, kudy potrubí vede, tak nemůžeme pracovat. Najímáme si firmy, které nám plyn monitorují. Za hodinu práce si berou patnáct set korun,“ vysvětlil Blažek.

Podle stavařů je monitoring inženýrských sítí jedinou možností, jak zabránit explozi.