Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Blahoslavená sestra Restituta by se dožila 120 let. Stane se svatou?

  17:30aktualizováno  17:30
Statečná řeholní sestra, obětavá a ochotná pro svou víru i církev zemřít. Taková byla Helena Kafková, která se narodila před sto dvaceti lety - 1. května 1894, jako šestá ze sedmi sourozenců v brněnských Husovicích. Od svých dvou let žila sice s rodinou natrvalo ve Vídni, ale doma se mluvilo jedině česky.

Marie Restituta. Helena Kafková své nové jméno přijala v roce 1915 ve Vídni jako členka františkánského řádu. Statečně se stavěla proti zlu a i ve vězení pomáhala spoluvězňům. Nacisté ji popravili v roce 1943. | foto: MAFRA

"Láska k člověku přivedla Helenu k ošetřování nemocných ve vídeňské nemocnici, kde pracovaly sestry z řádu svatého Františka, a ona zatoužila stát se jednou z nich," uvádějí církevní anály.

Řádovou sestrou se stala jako dvacetiletá v roce 1914 a o rok později přijala jméno Marie Restituta, což znamená Navrácená. Vzorem jí byla Restituta ze Sory, kterou coby křesťanku popravil ve třetím století římský císař.

Později se ukázalo, jak prozíravý to byl výběr. Ani Restitutu 20. století, jež je dnes blahoslavená, totiž nečekal jiný osud. Řádová sestra Marie Restituta pracovala jako zdravotní sestra na operačním sále v nemocnici v Mödlingu a od roku 1919 pak ve Vídni se "svými" sestrami františkánkami.

Brzy se navzdory svému mládí stala uznávanou a respektovanou vrchní sestrou, ačkoliv jí pro její přísnost pacienti i spolupracovníci přezdívali i "sestra Resoluta".

Po operacích chodila na guláš a pivo, vzpomínají pamětníci

"Byla velmi laskavá vůči pacientům a mateřsky o ně pečovala, neměla však pochopení pro lidi přecitlivělé a hypochondry," vysvětlovali to tehdejší pamětníci a vzpomínali také, že po velmi těžkých operacích chodila Restituta do nedaleké hospody na guláš a pivo, svůj nejoblíbenější nápoj.

"To nezůstalo bez vlivu na její postavu, vážila prý přes sto kilogramů. Přestože tedy nesplňovala vzor asketické řeholnice, byla hluboce zbožná," dodávali pamětníci.

A to se prokázalo, když se moci v zemi chopili nacisté. Tehdy Restituta odmítla sundat ze zdí nemocnice kříže a do vězení nešla jen proto, že ji v nemocnici neměl kdo nahradit.

Když však byla v roce 1941 obviněna z opisování básně posmívající se nacismu, i přes četné přímluvy mocných ji na Popeleční středu 18. února 1942 zatkli přímo na operačním sále a 30. března 1943 jí sťali hlavu gilotinou. I ve vězení podle svědků pomáhala slabým a nemocným a spoluvězňům dodávala odvahu a víru.

21. června 1998 byla statečná sestra ve Vídni blahořečena. O jejím svatořečení se už několik let vážně uvažuje.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Letecký pohled na brněnský hrad Špilberk.
Opravy Špilberku pokračují. Návštěvníci hradu musí oklikou

Kdo se vydá obvyklou cestou na brněnský hrad Špilberk, narazí nejspíš na zavřenou bránu. Přístup totiž komplikuje další etapa rozsáhlé rekonstrukce jedné z...  celý článek

Organicky pěstovaná zelenina dostává nálepku bio, protože se pěstuje bez použití umělých hnojiv, herbicidů a pesticidů
Ekofarmáři budou ve své akademii učit, jak pěstovat jídlo bez chemie

Ekologické zemědělství je forma hospodaření, jejímž smyslem je produkce zdravých a kvalitních potravin, a to bez poškozování půdy například chemikáliemi. Právě...  celý článek

Vladimír Buryan, zakladatel a dlouholetý ředitel největší brněnské taneční...
Škoda, že nemohl žít věčně. Buryan učil mladé Brňany tančit i pracovat

Jako zakladatel a dlouholetý ředitel největší a nejznámější brněnské taneční školy Starlet dokázal valnou většinu zdejších studentů středních škol a učilišť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.