Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přežila nacisty i komunisty. Brněnská Masarykova univerzita slaví 95 let

  19:30aktualizováno  19:30
Dne 28. ledna 1919 se začaly psát dějiny první české univerzity v Brně. V úterý slaví Masarykova univerzita přesně 95 let od založení. Za svoji existenci zažila nacistický zákaz, komunistické restrikce či přejmenování. Přesto už vysoká škola vychovala přes 170 tisíc absolventů.

Brněnská Masarykova univerzita slaví 95 let od založení. Na snímku z roku 1934 je Tomáš Garrigue Masaryk (vlevo) při předávání rektorského řetězu Janu Krejčímu. Ten vznik univerzity prosazoval už od 80. let 19. století. | foto: Archiv Masarykovy univerzity

Krátce po vzniku samostatné Československé republiky měli Brňané další důvod k radosti - 28. ledna 1919 se dočkali první české všeobecné univerzity ve městě.

Dostala jméno tehdejšího prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Kulaté 95. výročí oslaví škola například konferencemi i operou. Stejné jubileum navíc čeká v červenci i brněnskou Mendelovu univerzitu.

Fotogalerie

"O vznik univerzity byl v průběhu 19. století veden politickou elitou intenzivní boj, místy se přenášející i na ulici," popisuje historik Masarykovy univerzity Lukáš Fasora okolnosti, za kterých univerzita vznikala.

"Rakouský stát tehdy nebyl ochoten podstoupit riziko politického střetu s brněnskými a moravskými Němci, kteří byli proti. Vzniku univerzity tak uvolnil cestu až převrat v roce 1918," dodává Fasora.

Ani tehdy však nebyli všichni zajedno, katolíci se obávali nenáboženské, nebo dokonce protináboženské orientace univerzity. Studovat se na tehdejší univerzitě dalo na právníka, lékaře, přírodovědce nebo filozofa, další fakulty přibyly až v 90. letech.

Masaryk se nehodil, nahradil ho Purkyně

Milníky univerzity

  • 1905 - demonstrace za první českou univerzitu v Brně
  • 1925 - promoce prvního čestného doktora Masarykovy univerzity Leoše Janáčka
  • 1942 - hromadná poprava učitelů univerzity v Mauthausenu
  • 1979 - založen Ústav výpočetní techniky
  • 1994 - otevření budovy rektorátu v Kounicově paláci

Zlatý věk univerzity není podle Fasory snadné určit. Úspěšných období bylo více, například 30. léta 20. století. "Univerzita se v té době personálně stabilizovala, do řad učitelů začali nastupovat její vlastní absolventi, a škola tak získala jasnější profil," líčí historik.

Brněnské vysoké škole se nevyhnul nacistický zákaz ani komunistické restrikce. V roce 1960 dokonce musela z politických důvodů změnit název - dostala jméno lékaře a biologa Jana Evangelisty Purkyně, které jí vydrželo do roku 1990.

I přes tuto vynucenou změnu pak znamenala 60. léta rozkvět univerzity. "Byla to doba politického uvolnění a otevřel se prostor spíše schopným než politicky aktivním lidem," vysvětluje Fasora.

To zdůrazňuje i současný rektor univerzity Mikuláš Bek. "Masarykova univerzita může být hrdá především na svoji nezávislost, kterou si dokázala uchovat po celou dobu své historie. Na seznamu čestných doktorů univerzity nejsou žádná pochybná jména a ani v nejtěžších dobách nepodlehla politickým tlakům a vždy tento titul udělovala vědcům," podotkl Bek.

Bez studentů "Masaryčky" je Brno poloprázdné

Univerzita za dobu své existence vychovala přes 170 tisíc absolventů, jedním z nich je i Karel Hemala, který studoval na pedagogické fakultě v 80. letech.

"Dostal jsem nějaký základ pro svá povolání, kterými jsem se pak živil, potkal jsem se tam s řadou zajímavých lidí, s nimiž udržuju kontakt až do dneška, pět let studia mi taky umožnilo poznat ze všech stran Brno a naučilo mě samostatnosti," vzpomíná Hemala na studia.

"Určitě mi pedagogická fakulta ale dala jednu zásadní věc, na kterou si pamatuju doteď. Potkal jsem se tam s manželkou, kterou mám už 27 let," dodává Hemala.

V současnosti studuje na devíti fakultách univerzity po celém městě přes 40 tisíc studentů. Ti se už stali součástí Brna, a když v létě odjedou na prázdniny, je město poloprázdné.

Podle rektora Beka chodí studenti na Masarykovu univerzitu hlavně kvůli vědě a kvalitě vzdělání.

Kalendář oslav

28. ledna - slavnostní setkání akademické obce v kině Scala

26. března - začátek výstavy Dotkni se vědy

24. května - sociologická jízda města; Den vědy

1. června - Den otevřených dveří CEITEC

16. července - zahájení výstavy věnované Tomáši G. Masarykovi

15. září - otevření nové budovy pedagogické fakulty

25. listopadu - mezinárodní muzeologická konference MUZEO 50

"Studenti v posledních letech stále více oceňují kvalitu poskytovaného vzdělávání a úroveň vědy a realizovaného výzkumu. Z průzkumů vyplývá, že pozitivně hodnotí nejen pestrou nabídku studijních oborů, ale také míru uplatnitelnosti na trhu práce, moderní studijní prostředí a komfort, který univerzita nabízí," myslí si Bek.

Oslavy výročí: medaile pro osobnosti, barokní opera

Oslavy naplánovali akademici na den přesně, v úterý 28. ledna. V kině Scala se konalo slavnostní setkání akademické obce, během kterého rektor univerzity Mikuláš Bek předal významným osobnostem zlaté medaile. Účastníci setkání zhlédli i krátké filmy ze života univerzity nebo si poslechli projev rektora.

Úterním programem ale oslavy teprve začínají. "Na březen připravujeme výstavu s názvem Dotkni se vědy, která se uskuteční v bohunickém kampusu a připomene významné vědecké osobnosti z Masarykovy univerzity," zve Fojtová.

24. květen se v Brně také ponese ve znamení vědy. Na fakultách univerzity i na Moravském náměstí si veřejnost bude moci vyzkoušet nejrůznější vědecké experimenty.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.