Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Masarykova univerzita koupila předražené přístroje za sto milionů

  9:46aktualizováno  9:46
Brněnská Masarykova univerzita zaplatila za magnetické rezonance pro své vědecké centrum o desítky milionů víc, než je jejich obvyklá cena. Oslovila navíc jen firmu Siemens, i když srovnatelné přístroje vyrábí i další společnosti. Případ může znovu ohrozit čerpání evropských dotací.
Magnetická rezonance. (ilustrační snímek)

Magnetická rezonance. (ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Masarykova univerzita koupila před měsícem pro své vědecké centrum CEITEC dvě magnetické rezonance Siemens Prisma. Zaplatila za ně celkem 102,2 milionu korun bez DPH. Stejný výrobce přitom dodal loni na jaře pražské Nemocnici Na Homolce rezonanci Siemens Spyra za 28,6 milionu.

Přitom není důvod, aby Masarykova univerzita platila víc. Rezonance Spyra i Prisma - přístroje na zkoumání nervových pochodů v mozku - využívají magnetické pole s intenzitou tři tesly. Spyra je obdobný model, který se používá v nemocnicích vyžadujících pro léčení vyšší komfort, například širší otvor pro pacienty. Prisma je určena pro výzkum a zaručuje přesnější zobrazení, vystačí však se skromnější výbavou.

Obchod připomíná šest let starou historii nákupů nemocničním holdingem Krajská zdravotní z Ústí nad Labem. Tehdejší předražení o 50 procent nakonec způsobilo úplné zastavení evropských dotací v roce 2012. Příčina předražení v Brně je stejná jako v Ústí. Masarykova univerzita v neveřejné soutěži oslovila pouze Siemens a 22. ledna letošního roku mu zakázku přidělila.

Jiné dodavatele univerzita vůbec neoslovila

Neveřejnou soutěž smí veřejné instituce vyhlásit, když prokážou, že požadovaný výrobek nabízí jediná firma. Tříteslové rezonance však vyrábějí další tři světové firmy, konkrétně GE, Philips a Toshiba.

"Ve věci tohoto zadávacího řízení jsme nebyli osloveni," potvrzuje regionální manažer Philipsu Jaroslav Dyčka a dodává, že jeho firma vyrábí přístroj Achieva se srovnatelnými parametry jako Siemens Prisma. V každém případě prý odpovídá účelům, které oznámila univerzita v zadávací dokumentaci. Philips prodává rezonance na českém trhu za 30 až 40 milionů. "Záleží na požadovaném příslušenství,“ upřesňuje Dyčka.

GE nabízí výzkumníkům model Signa. "Brněnský případ vzbudil ve firmě velký rozruch. Naše stanovisko musí prozkoumat právní oddělení," uvedl ředitel české pobočky GE Jan Kuběna. Nezájem o soutěž projevila jenom Toshiba, která podle generálního manažera evropské pobočky Kaie Odhnera nemá srovnatelný systém, který by se dal použít ve výzkumu. 

Jedinečnost Siemesu potvrdili experti, brání se univerzita

Masarykova univerzita námitky konkurentů Siemensu odmítá s tím, že jedinečnost rezonance Prisma potvrdili svým dobrozdáním tři zahraniční a jeden český expert. Údajně vypočetli celkem sedm vlastností, které ostatní přístroje nemají. "Tyto posudky byly nezbytným předpokladem, aby jednací výběrové řízení s jednou firmou schválilo ministerstvo školství," upozorňuje mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Univerzita posudky nechce zveřejnit, experti se k nim vyjadřují opatrně. Essa Yacoub z univerzity v Minnesotě tvrdí, že přístroje hodnotil loni v září. "V té době byl přístroj od Siemense skutečně unikátní," řekl MF DNES expert. Alard Roebroeck z univerzity v Maastrichtu si vyžádal na odpověď delší čas, protože ji chce projednat s odbornou komisí své univerzity. 

Peter Kneppo z pražského ČVUT připouští, že Siemens Prisma není naprosto unikátní. "Existuje jeden srovnatelný přístroj," nastínil MF DNES Kneppo. Upozorňuje však, že pro univerzitní experty byl důležitý jeden detail: Siemens Prisma údajně nabízí "extrémně výkonný gradientní systém", který dokáže rychleji než ostatní přístroje měnit takzvané úhly zobrazení. "Nevysvětlili, k čemu takovou vlastnost potřebují," krčí rameny Kneppo. Čtvrtý expert na dotazy MF DNES neodpověděl.

Kvalitnější zobrazení vyzdvihuje u svého přístroje i mluvčí Siemensu Petr Žabka. Stejnou nabídku lze však najít také u dalších firem. K čemu škola potřebuje "výkonný gradientní systém", nedokázaly během týdne objasnit Masarykova univerzita ani ústav CEITEC. Rovněž Ivan Rektor, vedoucí výzkumné skupiny, která si přístroje vyžádala, nedokázal popsat vědecké záměry, které se bez gradientů od Siemensu neobejdou. V odpovědi na otázku MF DNES se spokojil s obecnějšími argumenty.

Konkurence si chce stěžovat u antimonopolního úřadu

Přístup Masarykovy univerzity je ve světovém srovnání výjimečný. S rezonancemi od konkurentů Siemensu vystačí některé ústavy s nejnáročnějšími výzkumnými programy, například University of Chicago, která vychovala desítky nositelů Nobelových cen včetně cen za zdravotnictví.

Předraženým nákupem se lidé z Masarykovy univerzity vystavují většímu riziku než jejich předchůdci z Ústí nad Labem. Manažeři Krajské zdravotní byli obviněni z porušování povinností při správě cizího majetku a z pletich při veřejné soutěži, tedy z trestných činů, které se těžko prokazují. Od roku 2010 však platí přísnější paragraf, který hrozí sazbou od tří do deseti let každé úřední osobě, která "v souvislosti se zadáním veřejné zakázky sjedná některému dodavateli výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů".

Policie podle tohoto paragrafu dnes stíhá například soutěž na dodávku CT tomografu, který v roce 2012 koupila od Siemensu Krajská zdravotní pro teplickou nemocnici. Není pochyb, že se úřady budou zabývat také brněnskou zakázkou. Společnost Philips už oznámila, že si na soutěž o dodávku rezonancí bude stěžovat u antimonopolního úřadu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.