Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Masarykova univerzita v Brně získala mučedníka, ještě než vznikla

  5:00aktualizováno  5:00
Přesně před devadesáti lety, 28. ledna 1919, schválil parlament zákon o zřízení druhé české univerzity - Masarykovy - v Brně. Už třináct let předtím však měla tato vysoká škola svého mučedníka.

Rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Při pouličních nepokojích mezi českou a německou částí Brna přišel o život dělník František Pavlík.

František Pavlík

"V roce 1905 vrcholil boj o zřízení druhé české univerzity. Parlament se tomu měl věnovat na podzim. Jenže jak se blížil termín zasedání, narůstalo napětí mezi oběma národnostmi v Brně. Německá strana totiž zásadně odmítala založení české univerzity a žádala zřízení univerzity německé," uvedl ředitel archivu Masarykovy univerzity Jiří Pulec.

A Němci se nehodlali jen tak vzdát. Německá národní rada kvůli tomu svolala na 1. října velký německý národní sjezd. "Tím chtěli dát vládě jasně najevo, že Němci v této věci neustoupí," vysvětlil Pulec.

Jenže Češi byli odhodlaní za založení české univerzity bojovat a na stejný den svolala česká Národní rada do Brna "velké národní shromáždění". Už týden před oběma sjezdy docházelo k šarvátkám.

"V den sjezdu byla dokonce na žádost německé strany povolána vojenská asistence," uvedl Pulec. Německý sjezd, takzvaný Volkstag, se konal v Německém domě na nynějším Moravském náměstí, Češi zasedali v Besedním domě.

V ulicích Brna zasahovalo vojsko

Před oběma budovami demonstrovaly desítky lidí. Vzájemná nevraživost vyvrcholila následující den.

"Kvůli potyčkám muselo být do ulic vysláno vojsko. Při jeho zásahu u Besedního domu byl zabitý český dělník František Pavlík," sdělil Pulec.

Tragédie měla podle něho i jeden pozitivní důsledek. "Čeští i němečtí politici z Moravy byli výbuchem nacionálních záští natolik otřeseni, že podepsali dohodu o česko-německém vyrovnání, která vešla do historie pod názvem Moravský pakt. Ale tak kontroverzní otázka, jakou se stalo založení české univerzity v Brně, z toho musela vypadnout," dodal Pulec.

Tím snahy o druhou českou univerzitu neustaly. Trvalo však ještě dalších dlouhých třináct let, než pamětní listina z roku 1919 popřála Masarykově univerzitě, aby "žila, mohutněla a kvetla v ušlechtilém závodění se starší sestrou pražskou".

Chybělo málo a univerzita jmenovala se po Gottwaldovi

Víc než třetinu své devadesátileté existence nesla Masarykova univerzita jiná jména. Třicet let se jmenovala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, zkráceně UJEP. Jmenovala se také Česká univerzita v Brně. A to měla štěstí, že se o fous vyhnula přejmenování na Univerzitu Klementa Gottwalda.

"Úplně původně padl návrh, aby se univerzita v Brně jmenovala Cyrilometodějská, ten ale nenašel podporu," uvedl ředitel archivu Masarykovy univerzity Jiří Pulec.

Nakonec se parlament při zakládání druhé české univerzity rozhodl, že ocení dlouholetou snahu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka o založení univerzity a pojmenují druhou vysokou školu po něm.

V srpnu roku 1940 se vysoká škola, která byla v té době nedobrovolně zavřená, poprvé z donucení přejmenovala. Stala se z ní Česká univerzita v Brně. "Hned po skončení druhé světové války se automaticky vracela k původnímu názvu Masarykova. Pak se ale začal více používat název Brněnská univerzita. Jenže to nikdy nebylo oficiální," uvedl Pulec.

V létě 1959 pak požádalo vedení školy  ministerstvo školství o udělení názvu Univerzita Klementa Gottwalda. To se ministerstvu příliš nezamlouvalo a s rozhodnutím záměrně otálelo. Nakonec, o rok později, univerzitu přejmenovalo na Jana Evangelisty Purkyně v Brně.

"Jestli se o tento název, který byl nesrovnatelně lepší, než Univerzita Klementa Gottwalda, zasloužilo ministerstvo, nebo někdo z vysoké školy, se dodnes neví," líčí osudy školy Pulec.

K prvnímu pokusu o navrácení Masarykova jména univerzitě došlo v roce 1968. Pro obnovení původního názvu se tehdy vyslovily tři fakulty, potřebnou většinu návrh nezískal jen na pedagogické fakultě. Konečné slovo však měla vědecká rada univerzity. "Ta v červnu 1968 návrh těsnou většinou zamítla," uvedl Pulec.

Boj o obnovu původního jména znovu začal ihned po nástupu nového vedení školy v roce 1990. Rektor Milan Jelínek chtěl, aby v březnu, kdy Masaryk slavil 140. výročí narození, univerzita opět nesla jeho jméno.

Aby se termín stihl, požádal o změnu názvu brněnské univerzity tehdejší prezident Václav Havel. A 27. února 1990 parlament zákon schválil. Oslavy Masarykova výročí tak byly současně oslavou návratu univerzity k původnímu jménu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dívka sebrala spáči z brašny cigarety, dopadli ji strážníci
VIDEO: Žena vytáhla spáči z brašny cigarety, strážníci ji sledovali kamerou

Využít příležitosti se rozhodla devatenáctiletá žena v Brně, když v noci spatřila před vchodem do restaurace spícího mladíka. Opatrně prošmátrala jeho brašnu,...  celý článek

Na uříznutý kus bunkru u Vratěnína namaloval neznámý autor českou vlajku.
Uříznutý bunkr zdobí česká vlajka. Projev pseudovlastenectví, míní majitel

Kolem bunkru u jihomoravského Vratěnína, jehož roh v rámci svého školního projektu odřízl student brněnského VUT a vyvolal tak vlnu pobouření, je i nadále...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Opilý cizinec utekl od nehody, z řízení jej usvědčily stopy od pásů

Srážku tří aut způsobila poblíž obce Šebrov-Kateřina na Blanensku dodávka, která vjela do protisměru. K jejímu řízení se nikdo z posádky nehlásil. Šoféra však...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.