Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


„Srdce“ onkologického ústavu v Brně čeká oprava, poskočí o sto let dopředu

  7:31aktualizováno  7:31
Nejstarší budova Masarykova onkologického ústavu – stoletý Bakešův pavilon – se dočká rekonstrukce za čtvrt miliardy. Kromě komfortu pro pacienty dostane postranní věže s výtahy, podzemním tunelem se napojí na další objekty.

Masarykův onkologický ústav | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Nejdřív Bakešův pavilon napomohl vzniku Masarykova onkologického ústavu, jenž v boji s rakovinou pomáhá lidem z celé republiky. Teď Masarykův onkologický ústav zachraňuje Bakešův pavilon.

Tak by se dal stručně shrnout příběh nejstarší budovy nemocnice na Žlutém kopci v Brně z roku 1916. Byla totiž hlavním zařízením, vedle něhož zásluhou lékaře Jaroslava Bakeše začaly vznikat další objekty dnešního onkologického ústavu. A právě ten jej před deseti lety vzal pod svá křídla, když začal jako Bakešova chirurgická nemocnice upadat.

Teď se ústav chystá své historické „srdce“ omladit, aby vydrželo dalších sto let a pacientům co nejdříve nabídlo potřebný komfort. Na rekonstrukci za zhruba čtvrt miliardy korun přispěje 180 miliony stát, další peníze dodá ústav ze svého.

„Projekt už máme, teď budeme shánět povolení, a když se nic nepokazí, mohli bychom začít ještě letos na podzim,“ uvedl ředitel ústavu Jan Žaloudík s tím, že přesuny prvních oddělení jsou v plánu už na začátku tohoto týdne.

Peníze na opravy budovy, ve které jsou dnes operační sály, ambulance, dvě lůžková patra a kanceláře, shánělo vedení řadu let, ale bez úspěchu. Až nyní ministerstvo zdravotnictví potvrdilo dotaci na roky 2018 a 2019.

Oprava bude složitější než stavba nové nemocnice

„Je to sto let starý barák, ve kterém dožilo úplně všechno. Oprava nebude vůbec jednoduchá, jako u všech starých budov. Dokonce bude složitější, než kdybychom postavili nemocnici úplně novou, ale Bakešův pavilon k našemu zařízení neodmyslitelně patří,“ poznamenal Žaloudík.

I když budova až do roku 2006 nebyla oficiálně součástí ústavu, úzce s ním souvisí. Z původní léčebny pro raněné vojáky z první světové války se totiž v roce 1922 stal Zemský chirurgický ústav z iniciativy Jaroslava Bakeše, jenž se stal jeho ředitelem.

A byl to opět on, kdo se spolu s matkou a dcerou zasloužil o vznik prvního pavilonu zaměřeného na léčbu onkologických onemocnění v sousedství chirurgické nemocnice. Získal i podporu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, jehož jméno dnes ústav nese.

Podle Žaloudíka by chystaná oprava měla Bakešův pavilon konečně dostat na úroveň 21. století. Stavba ale nejprve ztíží život zdravotníkům i pacientům.

„Nemůžeme zavřít oddělení, takže nás čekají přesuny. Prevenci a gastroenterologii jsme už v pondělí přestěhovali z Bakešky do opravených prostor po operačních sálech v Masarykově pavilonu. Dvě chirurgická oddělení, která v budově dále sídlí, musíme rozpustit mezi další prostory, o jedno na nějakou dobu přijdeme,“ popsal změny Žaloudík.

Cíl? Skloubit staré s novým

A podstatně se zkomplikuje už tak dost složitá dopravní situace v areálu nemocnice. „Bude tu jezdit stavební technika, takže ustoupí některá místa na parkování, kterých je už teď zoufale málo. Už dlouho jednáme s městem, abychom mohli protáhnout parkovací pruh pod nemocnicí, čímž by vzniklo asi 60 až 80 míst. Třeba nám rekonstrukce pomůže,“ podotkl ředitel.

Jasno už je v tom, jak by měl nově opravený pavilon vypadat. Podle architekta Vladislava Vrány, který projekt vytvořil, bylo potřeba citlivě skloubit staré s novým.

„U historických budov bylo obvyklé centrální schodiště. To ale z požárních a bezpečnostních důvodů nevyhovuje. Nově tedy místo něj vzniknou po stranách budovy dvě věže se schodišti a výtahy. Ve vstupním patře budou nové ambulance a čekárny směrem ke Žlutému kopci a také jídelny a další zázemí pro pacienty,“ přiblížil Vrána.

„Dvě další patra zaberou lůžková oddělení přístupná z postranních chodeb. V nejvyšším patře vzniknou inspekční pokoje a pracovny lékařů,“ popsal Vrána. Podzemní chodby navíc zajistí propojení s Masarykovým a Wernerovým pavilonem.

Rádi by měli také hotel

Vedení ústavu má i další plány. Až skončí modernizace „Bakešky“, přijde na řadu hlavní vstup do areálu – pavilon A1. „Chceme tam zřídit důstojný centrální příjem pacientů, soustředit administrativu, sociální služby a lékárnu. Velmi hrubý odhad je kolem sta milionů korun,“ vypočítal Žaloudík.

Nemocnice také jedná s krajem o možném využití prázdné budovy bývalého transfuzního centra v Tomešově ulici. Na hejtmanství uvažují o tom, že by tam vznikl domov pro seniory, ústav by však část rád změnil v hotel (psali jsme zde).

„Mohli bychom tam mít kolem dvaceti míst. Našim mimobrněnským pacientům, kteří chodí na ozařování, by to moc pomohlo, protože by nemuseli denně dojíždět,“ vysvětlil Žaloudík.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Johann Gregor Mendel
Génius genetiky neuspěl u zoologické zkoušky, později se postavil vládě

Že zkoumáním hrachu položil základy genetice, ví o Gregoru Johannu Mendelovi snad každý. Život však slavnému Brňanovi, od jehož narození ve čtvrtek uplynulo...  celý článek

Letecký pohled na brněnský hrad Špilberk.
Opravy Špilberku pokračují. Návštěvníci hradu musí oklikou

Kdo se vydá obvyklou cestou na brněnský hrad Špilberk, narazí nejspíš na zavřenou bránu. Přístup totiž komplikuje další etapa rozsáhlé rekonstrukce jedné z...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Barmanka přišla o mobil, zloděj ale v podniku vytratil občanku

Na svou nepozornost doplatil v uplynulých dnech zloděj, který chtěl servírce v břeclavském baru ukrást mobilní telefon. Při krádeži mu vypadla občanka, podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.