„V minulosti přitom třeba lékařská fakulta byla proti našemu ústavu. Nechápali, proč by se rakovina měla léčit na nějakém kopci mimo fakultu,“ vypráví ředitel Masarykův onkologický ústav Jan Žaloudík.
Instituce si k osmdesátému výročí nadělila rekonstrukci nevyužitého pátého patra Švejdova pavilonu a terasy s výhledem na celé Brno.
V bohaté historii ústavu je celá řada pozoruhodných momentů.
Co se léčí na Žluťáku?Masarykův onkologický ústav v Brně je onkologickým centrem, kde jsou na jednom místě soustředěny všechny nezbytné medicínské obory pro zajištění komplexní onkologické léčby. Ročně je v ústavu hospitalizováno téměř 10 000 pacientů a v ambulancích ošetřeno na 200 000 lidí. Nejčastějším onkologickým onemocněním u žen je rakovina prsu, každý rok jí onemocní šest tisíc žen, skoro dva tisíce z nich umírá. U mužů je to rakovina tlustého střeva, ve výskytu tohoto nádoru jsme dokonce první na světě. |
Chirurg Jaroslav Bakeš se svou matkou Lucií jej plánovali otevřít jako hospicové zařízení pro lidi umírající na rakovinu a současně v něm umožnit výzkumnou práci v oboru tehdy nazývaném kancerologie.
„Pak se zjistilo, že radioterapie má léčebné účinky, a koncept stavby se změnil,“ vysvětluje přednosta Kliniky radiační onkologie Pavel Šlampa, proč k původně zamýšlenému domovu pro ošetřování lidí a výzkum Bakešovi připojili také radiologické oddělení.
Přispěl Masaryk, léčil se tu Werich. Stopu tu zanechal i Cimrman
Rodina do stavby investovala přes deset milionů tehdejších korun. Dalšími dvěma a půl miliony přispěl prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který výzkum léčby rakoviny velmi podporoval.
Ústav se pod názvem Dům útěchy otevřel v lednu 1935. Bakeš se toho nedožil, jeho matka zemřela tři měsíce po otevření. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu se ale žádných ceremoniálů neúčastnila. Dům útěchy od svého založení změnil několikrát název. Na Masarykův onkologický ústav jej přejmenovali až v roce 1991.
Ústav také pomohl nejedné slavné osobnosti. S rakovinou hrtanu se zde léčil například herec Jan Werich.
Masarykův onkologický ústavROZHOVOR S ŘEDITELEM: Nejsme žádné místo na umírání |
„Byl jedním z prvních pacientů, kterým jsme nádor odstranili ozařováním, aniž bychom hrtan museli vyoperovat a on tak nepřišel o hlas,“ popisuje Šlampa.
Lékaři dokonce zjistili, že k nim vedou stopy bájného Járy Cimrmana.
„Tento vynálezce správně vytušil, že k léčbě rakoviny energie svíčky nepostačí, a významně přispěl k rozvoji moderní radiodiagnostiky. Prostřednictvím této metody dokázal zjistit, zda má člověk brýle na nose nebo telefon v kapse,“ usmívá se ředitel Žaloudík. Domnívá se, že většinu svých znalostí Cimrman získal od zakladatele a svého jmenovce Bakeše.
