Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Proč léčí rakovinu někde na kopci?“ divili se. Ústav teď slaví osmdesátku

  19:40aktualizováno  19:40
Bylo to před 80 lety, když do Domu útěchy na brněnském Žlutém kopci přišel první pacient s rakovinou. Na prestižní ústav, v němž se dnes léčí nejzhoubnější nádory, se přitom samotní odborníci dívali skrz prsty.

Archivní snímky Masarykova onkologického ústavu, který se otevřel v roce 1935. Tehdy se však zařízení na brněnském Žlutém kopci jmenovalo Dům útěchy. | foto: archiv Masarykova onkologického ústavu

„V minulosti přitom třeba lékařská fakulta byla proti našemu ústavu. Nechápali, proč by se rakovina měla léčit na nějakém kopci mimo fakultu,“ vypráví ředitel Masarykův onkologický ústav Jan Žaloudík.

Fotogalerie

Instituce si k osmdesátému výročí nadělila rekonstrukci nevyužitého pátého patra Švejdova pavilonu a terasy s výhledem na celé Brno.

V bohaté historii ústavu je celá řada pozoruhodných momentů.

Co se léčí na Žluťáku?

Masarykův onkologický ústav v Brně je onkologickým centrem, kde jsou na jednom místě soustředěny všechny nezbytné medicínské obory pro zajištění komplexní onkologické léčby. Ročně je v ústavu hospitalizováno téměř 10 000 pacientů a v ambulancích ošetřeno na 200 000 lidí. Nejčastějším onkologickým onemocněním u žen je rakovina prsu, každý rok jí onemocní šest tisíc žen, skoro dva tisíce z nich umírá. U mužů je to rakovina tlustého střeva, ve výskytu tohoto nádoru jsme dokonce první na světě.

Chirurg Jaroslav Bakeš se svou matkou Lucií jej plánovali otevřít jako hospicové zařízení pro lidi umírající na rakovinu a současně v něm umožnit výzkumnou práci v oboru tehdy nazývaném kancerologie.

„Pak se zjistilo, že radioterapie má léčebné účinky, a koncept stavby se změnil,“ vysvětluje přednosta Kliniky radiační onkologie Pavel Šlampa, proč k původně zamýšlenému domovu pro ošetřování lidí a výzkum Bakešovi připojili také radiologické oddělení.

Přispěl Masaryk, léčil se tu Werich. Stopu tu zanechal i Cimrman

Rodina do stavby investovala přes deset milionů tehdejších korun. Dalšími dvěma a půl miliony přispěl prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který výzkum léčby rakoviny velmi podporoval.

Ústav se pod názvem Dům útěchy otevřel v lednu 1935. Bakeš se toho nedožil, jeho matka zemřela tři měsíce po otevření. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu se ale žádných ceremoniálů neúčastnila. Dům útěchy od svého založení změnil několikrát název. Na Masarykův onkologický ústav jej přejmenovali až v roce 1991.

Ústav také pomohl nejedné slavné osobnosti. S rakovinou hrtanu se zde léčil například herec Jan Werich.

Masarykův onkologický ústav

„Byl jedním z prvních pacientů, kterým jsme nádor odstranili ozařováním, aniž bychom hrtan museli vyoperovat a on tak nepřišel o hlas,“ popisuje Šlampa.

Lékaři dokonce zjistili, že k nim vedou stopy bájného Járy Cimrmana.

„Tento vynálezce správně vytušil, že k léčbě rakoviny energie svíčky nepostačí, a významně přispěl k rozvoji moderní radiodiagnostiky. Prostřednictvím této metody dokázal zjistit, zda má člověk brýle na nose nebo telefon v kapse,“ usmívá se ředitel Žaloudík. Domnívá se, že většinu svých znalostí Cimrman získal od zakladatele a svého jmenovce Bakeše.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.