Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Města gumují rychlostní silnici R43 z územních plánů

  17:58aktualizováno  17:58
Jih a sever kraje se začíná názorově rozdělovat kvůli silnici R43. Pro Boskovicko je životně důležitá a lidé tam podepisují petici, aby přípravu stavby urychlili. Zároveň se zlobí na "jižany", kteří ji naopak komplikují. Žádají soud, aby ji vyškrtl z územních plánů.

Ilustrační snínek | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Sedmi obyvatelům Drásova se podařilo přimět úřady, aby vyškrtly trasu silnice R43 z územního plánu jejich obce. Úřadům to v těchto dnech přikázal soud, na který se obrátili. V kraji to není první případ, další podobné stání u Nejvyššího správního soudu se má uskutečnit v nejbližších dnech.

Silnice R43

Má spojit Brno s Moravskou Třebovou, kde naváže na rychlostní silnici R35.

V této trase se začala budovat 11. dubna 1939 německá dálnice Vídeň - Vratislav. Její stavba byla 30. dubna 1942 přerušena a po roce 1945 se již neobnovila.

Od té doby se pro ni vžil název Hitlerova dálnice. Zbytky její stavby se v kraji dochovaly například nedaleko Hrušovan u Brna.

První úsek Troubsko - Kuřim se měl začít stavět již v roce 2008.

Zatím není ani schválená dokumentace, podle které by bylo možné vydat územní rozhodnutí.

Bývalý ministr dopravy Vít Bárta stavbu posunul až na rok 2024.

"Trasa rychlostní silnice R43 se do našeho územního plánu neměla dostat. Byli jsme přesvědčeni, že tam byla zakreslena protiprávně a soud nám dal za pravdu," říká Zdeněk Jobánek z občanského sdružení Drásov.

Přiznal, že nechtěli poukázat jen na úřednickou chybu. Ve skutečnosti plán žalovali, protože se jim navrhovaná podoba R43 nelíbí.

"Nevadí nám tato silnice jako taková, jen nechceme, aby vedla tak blízko naší obce. Zvýšil by se hluk a ještě více znečistilo ovzduší," vysvětluje Zdeněk Jobánek a dodal, že by místním navíc znesnadnila příjezd do Brna. "Vjížděli bychom do Brna až u Bosonoh a to je pro nás sedmnáct kilometrů navíc," tvrdí Jobánek.

Soud a kraj vidí situaci odlišně

Vymazat trasu z územního plánu se sdružení Drásov podařilo proto, že tato silnice není dosud zakreslená v nadřazeném územním plánu, to znamená v plánu kraje.

Podle právníka Ekologického právního servisu Martina Fadrného byla už ze stejného důvodu na příkaz soudu vyškrtnuta R43 i z územního plánu Brna a silnice R52 z plánu Perné, plán Břeclavska byl dokonce zrušen celý.

"Ještě má soud projednávat územní plán Malhostovic, o žádných dalších žalobách nevím," uvedla Eva Hamrlová, vedoucí odboru územního plánování a stavebního úřadu na krajském úřadu v Brně.

Připustila, že soud se na zakreslení tras silnic do územních plánů dívá jinak než kraj. "Jeho postoj nechápu," řekla. Podle výkladu soudu by se totiž trasy rychlostních silnic měly v územním plánu obcí objevit až poté, co budou zakresleny v nadřazených dokumentech. V tomto případě jsou to Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, na kterých se nyní pracuje.

"Děláme všechno proto, aby je 23. června mohlo schválit zastupitelstvo," uvedla Hamrlová a dodala, že pokud se tak stane, územní rozhodnutí na stavbu R43 se může vydat i přesto, že v územních plánech obcí nebude zakreslená. "Rozhodující je nadřazená dokumentace," upozornila vedoucí odboru, a naznačila tak, že žaloby obyvatel stavbu nezablokují.

Silnice podle některých odborníků zatíží obce

S některými námitkami obyvatel souhlasí i Ekologický právní servis. "Nejsme proti budování R43, jen se nám nelíbí, že kraj se odmítá zabývat i jinými variantami. Podle nás není dobré směřovat takto frekventovanou komunikaci přes obydlenou Bystrc, a to i přesto, že část jí bude vedena v tunelu," říká Libor Jarmič z Ekologického právního servisu.

Dalším kamenem úrazu je podle něj její napojení na dálnici D1. "V Ostopovicích, Bosonohách a v Troubsku, které jsou již nyní vystaveny velké dopravní zátěži, by se ještě více zvýšila," upozornil Jarmič.

Boskovicko se na tuto komunikaci dívá jinak. Tvrdí, že bez ní se nemůže rozvíjet a nejraději by ji stavělo už zítra. "Pro nás je alfou i omegou. Tak dlouho se budou projednávat nesmysly, že ji nepostavíme nikdy," zlobí se například starosta Olešnice Zdeněk Peša.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věstonická venuše
Věstonickou venuši nejspíš zdobila ptačí pírka, vyčetli vědci ze skenu

Slavná Věstonická venuše byla původně patrně ozdobena ptačími pírky. Svědčí o tom čtyři vpichy na temeni hlavy, které nyní měli možnost analyzovat vědci díky...  celý článek

Hodonínský zastupitel a bývalý místostarosta Roman Sedlačík je členem hnutí Řád...
Černoši, na které zastupitel zavolal hlídku, byli voják USA a šéfka nadace

Minulý víkend zavolal hodonínský zastupitel Roman Sedlačík na černošský pár městskou policii. Chtěl, aby je hlídka legitimovala. Teď se ukázalo, že strážníky...  celý článek

Společnost SAKO se stará o komunální odpad v Brně. Ročně spálí 248 tisíc tun...
Vědci vymysleli program pro největší spalovnu v Česku, vyrobí víc elektřiny

Když už musí odpadky do spalovny, ať na své poslední cestě poslouží co nejvíc a přesně. Brněnští vědci se tímto heslem řídili, když pro největší tuzemskou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.