Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Město se bojí o plyn. V Brně chce vsadit rychlerostoucí stromy

  13:57aktualizováno  13:57
Několik pozemků v Brně, které teď leží ladem, by mohlo najít nečekané využití. Ekologicky výhodné a energeticky prospěšné. Město by na nich chtělo vysadit plantáž topolů a vrb. Neboli rychle rostoucích dřevin. Využívaly by se pro výrobu tepelné energie.

Ilustrační snímek | foto: Petr Hirš

V jednání jsou pozemky na takzvané Černovické terase. „Nápad vznikl, když jsme se bavili, co tímto místem. Nemyslím tu průmyslovou zónu s továrnami, ale protější oblast, kde dříve bývala skládka,“ vysvětluje náměstek primátora pro územní rozvoj Martin Ander (Strana zelených).

Otázka, co udělat s oblastí bývalé černovické skládky, visí ve vzduchu už dlouho. Teď by na ní mohly vyrůst stromy, které jsou u nás stále oblíbenějším zdrojem obnovitelné energie. Po jejich zpracování vzniká jako odpad dřevěná drcená hmota, malé dřevěné úlomky, zvané štěpka. A ta se právě na výrobu tepelné energie spalováním v teplárnách využívá.

„Pokud chceme budovat soběstačnou místní energetiku a nebýt závislí na dovozu například z Ruska, musíme přemýšlet, jak využít nejbližších zdrojů. Všichni víme, jaké je napětí s Ruskem, ceny dovozových komodit jsou dost nestabilní. Navíc nesmíme spoléhat na to, kolik štěpky je na českém trhu,“ vyjmenovává Ander důvody, proč by chtěl rychle rostoucí dřeviny v Brně vysadit.

Záleží na kvalitě půdy

V současné době Lesy města Brna, které to dostaly na starosti, prověřují, zda je Černovická terasa opravdu vhodná pro výsadbu těchto stromů. „Za mě je to určitě dobrá věc. Jen teď musíme zjistit, jestli je v půdě dostatek vláhy a můžou na ní tyto dřeviny vyrůst,“ sdělil ředitel Lesů města Brna Jiří Neshyba. Rychle rostoucí dřeviny vláhy potřebují poměrně dost.

Právě kvůli tomu je Ander k Černovické terase mírně skeptický. Šanci na uchycení těchto dřevin vidí spíše na jihu města v nivách řek a v záplavových oblastech, kde se nedá stavět. Například poblíž řeky Svitavy, v oblasti, na niž navazuje Černovický hájek. Poprvé se dřeviny mohou sklidit po třech až čtyřech letech a jejich životnost odborníci odhadují na dvacet až pětadvacet let. Podle Anderova kolegy ze Strany zelených Mojmíra Vlašína by štěpka z rychle rostoucích dřevin sloužila spíše jako záloha.

„Máme tady obrovský lesní majetek, který také může produkovat štěpku, ale z rychle rostoucích dřevin bychom měli zálohu. Běžně to tak funguje třeba ve Vídni. Uvidíme, jestli se to uchytí na té Černovické terase. Pokud ano, budeme hledat další lokality,“ uvedl Vlašín.

Teplárny chtějí výtopnu na biomasu

Nevzhledné stromy Biomasu z rychle rostoucích dřevin by chtěli také proto, že její spalování je ekologičtější než spalování štěpky z běžných stromů v lese. „Je čistější, protože při sklízení kombajnem se nedotkne země. Štěpka z normálního lesa se bere ze země, tedy je znečištěná půdou a v té je křemík. Kvůli němu se pak musí kotel, ve kterém se štěpka spaluje, častěji čistit,“ popsal odborník na rychle rostoucí dřeviny Jan Weger.

Za co však tyto stromy bývají někdy kritizovány, je jejich nevzhlednost. „Dalo by se to vyřešit takzvaným opláštěním. My navrhujeme vysadit okolo rychle rostoucích dřevin třeba košíkařské vrby, šípkové růže nebo lísku. Moc se to ale nedělá, protože jsou to další náklady,“ dodává Weger.

Ruku v ruce s touto myšlenkou jde záměr brněnských tepláren postavit v Maloměřicích-Obřanech výtopnu na biomasu, jíž je štěpka typickým příkladem. „Vzhledem k situaci na energetickém trhu chtějí teplárny výrazněji omezit svoji závislost na zemním plynu a zajistit zásobování teplem. Zatím se však čeká na vyhodnocení vlivu na životní prostředí, takže nic není ještě rozhodnuto,“ potvrdil záměr Tepláren Brno Petr Fajmon.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.