Podařilo se jim to za třetinovou cenu oproti běžné a v době, kdy druhá největší městská část Brna s padesáti tisíci obyvateli své byty téměř neprodávala, i když tisíce lidí o to žádaly.
Sedmdesátimetrový dvoupokojový byt v Erbenově ulici tak radního Boleslava přišel na 600 tisíc korun. Barbara Kotková, dcera místostarostky Kalinové, zaplatila městu za šedesátimetrový byt na ulici Trávníky necelých 500 tisíc korun. Pouze rok předtím jim je radnice pronajala.
Martin Kameník z protikorupční organizace Oživení to považuje za klasickou situaci při privatizaci městského majetku. Říká, že pokud chybí jasná a transparentní pravidla pronájmů bytů a jejich následné privatizace, je jednoduché přidělení bytu z pozice radního ovlivnit.
„Formálně vše proběhlo správně. Jasná malá domů to není, protože nejsou důkazy. Ale pokud přidělení bytu neprobíhá transparentně, je větší pravděpodobnost, že situaci někdo zneužije a že levné byty budou jen pro vyvolené,“ řekl Kameník.
Jsem stejný občan jako kdokoliv jiný, tvrdí Boleslav
Nové vedení Brna privatizaci městských bytů zastavilo hned po komunálních volbách. A to poté, co se ukázalo, že byty za třetinovou až čtvrtinovou cenu skupovalo za podivných okolností nápadně mnoho politiků.
Bydlení pro politiky
|
Na Brně-sever podobně narychlo zprivatizoval prvorepublikovou vilu v Černých Polích za třetinovou tržní cenu v roce 2010 už předchozí místostarosta Brna-sever Radomír Vavrouch (ODS).
Žádosti o pronájem bytu na Erbenově ulici a následně o jeho privatizaci oficiálně podávala Boleslavova manželka Veronika už v době, kdy byl její manžel v radě. Je také jako majitelka zapsaná v katastru nemovitostí.
„Potřebovali jsme vyřešit svoji bytovou situaci. Nijak jsem to ale ze své funkce nepopoháněl, neměli jsme možnost si dům vybrat. Chápu, že to tak může vypadat, ale jsem stejný občan jako kdokoliv jiný,“ popsal radní Boleslav.
Uvedl, že při hlasování ohlásil střet zájmů. Na webu radnice to ale nelze dohledat.
„Ten dům je zanedbaný a teprve teď se zahajují opravy, výměny oken,“ dodal Boleslav.
Dekret na městský byt získali Boleslavovi v listopadu 2012. „Žádost jsme podávali asi rok a půl předtím,“ doplnil Boleslav, který byl už tehdy zastupitelem.
Vyhláška umožnila poloviční nájem
Další výhodou, která patřila k užívání městského bytu, bylo i poloviční nájemné než v jiných čtvrtích. Radnice Brno-sever totiž sice stanovila nájem 110 korun za metr čtvereční, který se blížil tržnímu. Zároveň ale vydala vyhlášku, díky níž umožnila lidem v městských bytech využít systém slev podle toho, jak moc byl dům zchátralý.
V nejvíce zanedbaných domech proto lidé platili jen poloviční nájem. Rodinu radního tak vyšel čistý nájem sedmdesátimetrového bytu u parku Lužánky na tři a půl tisíce korun měsíčně plus služby a energie.
Barbara Kotková získala nájemní smlouvu jen rok před tím, než prodej definitivně odsouhlasilo městské zastupitelstvo. A v době, kdy ji podepisovala, už věděla, že dům je na seznamu nemovitostí určených k privatizaci, podobně jako Boleslavovi.
„U hlasování o privatizaci jsem nebyla. Dcera měla žádost o městský byt podanou asi pět let, od svých osmnácti. Žádný vliv na přidělení bytu jsem neměla,“ řekla místostarostka Kalinová, která byla v té době radní. „Ani jsem nevěděla, že dům půjde do privatizace. Byt byl tehdy téměř neobyvatelný,“ dodala.
Politici jsou zaskočení
Současný starosta Brna-sever Martin Maleček (SOL) byl informací o privatizacích městských bytů radními viditelně zaskočený. „Nemůžu to komentovat, je to pro mě nová informace, nic o tom nevím,“ řekl Maleček, jehož hnutí Sdružení občanů Lesné je s ČSSD v koalici.
Náměstek primátora Petr Hladík, jehož KDU-ČSL je na Brně-sever také v koalici a který tam byl ještě donedávna místostarostou, také nechtěl privatizaci bytů politiky komentovat.
„Sám jsem si koupil byt na volném trhu a do městského jsem si nikdy ani nepodal žádost. Protože když dělám politiku, nepřijde mi to jako nejšťastnější krok. Mají na to ale právo a také povinnosti jako každý nájemník našeho městského bytu,“ popsal Hladík.
Prodej městských bytů se po zastavení privatizace po roce a půl znovu rozběhl. Nájemníci ale mohou získat byt za obvyklou tržní cenu a pouze ve starších domech, které se městu už nevyplatí opravovat.
„Většinou jde o menší domy, kde je návratnost oprav delší než 15 let. Týká se to hlavně městských částí Brno-střed, sever, Židenice, jih či Královo Pole,“ dodal náměstek brněnského primátora Hladík.
