Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na jižní Moravě přibude mikrojeslí. Díky dotacím budou za pár stokorun

  8:55aktualizováno  8:55
Jižní Morava zažívá boom předškolních zařízení. Na úspěšné dětské skupiny teď navážou mikrojesle pro děti od šesti měsíců do čtyř let. V kraji jich příští rok vznikne deset, nejvíc ze všech regionů v zemi. Díky dotacím navíc budou stát jen zlomek toho, co klasické soukromé hlídání nebo oblíbené dětské skupiny.

Na jižní Moravě přibude díky dotacím mikrojeslí. Rozšíří tak stávající nabídku dětských skupiny nebo firemních školek. Jedna z nich funguje už pátým rokem v břeclavské firmě Fosfa. | foto: FOTO: archiv firmy Fosfa

Alternativu pro ženy s rozjetou kariérou, kterou nechtějí přerušit rodičovskou dovolenou, nabídnou právě vznikající mikrojesle. V nich se každá pečovatelka stará o skupinu nanejvýš čtyř dětí ve věku od šesti měsíců do čtyř let. Na jižní Moravě jich příští rok vznikne deset, mezi kraji nejvíc v republice. Pro pracující rodiče budou takříkajíc za hubičku, vyjdou jen na několik stovek korun za měsíc.

Ve Znojmě a Hevlíně rozjíždí celkem čtvery mikrojesle Jolana Ambrosková. „V našem pojetí připomínají dispozičně byt – je tam kuchyňka s jídelnou, hernička a ložnice. Dítě tak nevnímá nějaké velké zařízení, jen si přijde pohrát ke dvěma tetám,“ popisuje.

O tom, koho přijme, rozhodne od ledna díky dotazníku, kde má každá odpověď určitou bodovou hodnotu. Mikrojesle na Znojemsku budou mít otevřeno deset hodin denně, záleží ale na rodičích, jak často a na jak dlouho do nich dítě umístí.

Hledají prostory, o jesle si řekli rodiče

Od července vzniknou mikrojesle také v brněnské Líšni. „Prostory zatím nemáme, ale domlouváme se na nich s městskou částí,“ potvrdila za rodinné centrum Pastelka Alena Stejskalová, která zdůraznila, že nejde o masovou záležitost.

Mikrojesle na jižní Moravě

● Na jižní Moravě vznikne deset zařízení, kde se jedna pečovatelka stará o skupinu nanejvýš čtyř dětí ve věku od šesti měsíců do čtyř let - pět v Brně (Líšeň, Černovice, Černá Pole, Vinohrady a Židenice), tři ve Znojmě, po jednom pak v Blansku a Hevlíně.

● Pilotní fáze projektu potrvá dva a půl roku. Jesle a mikrojesle mají v budoucnu představovat až desetinu předškolní péče v Česku, podobně, jako je tomu v Německu nebo Rakousku.

● Do žádosti o dotace z ministerstva práce a sociálních věcí musí být zahrnuta také obec (buď jako partner, nebo jako zřizovatel), mikrojesle však může provozovat i příspěvková nebo nezisková organizace. Pečovatelka si pak do zařízení může vzít až polovinu vlastních dětí.

● Na péči je potřeba mít vzdělání v oboru pedagogiky, sociální práce nebo zdravotnictví, případně si udělat rekvalifikaci na chůvu, což zabere několik měsíců.

„Poptávka vzešla od maminek, mezi nimiž jsme dělali anketu. Sama bych nechtěla, aby byly všechny roční děti v jeslích, jde nám ale o to, nabídnout možnost, která dosud oficiálně chyběla,“ vysvětlila.

„Někteří lidé mikrojesle odmítají, ale většinou jde jen o nedostatek informací. Vždy je dobré mít možnost volby,“ doplňuje kolegyni Jolana Ambrosková.

V praxi zatím projekt funguje tak, že zřizovateli či partnery mikrojeslí musejí být obce. Náklady na vybudování a provoz jsou díky tomu a hlavně díky dotacím mnohem nižší než třeba u školek.

„Mikrojesle jsou velmi praktickým nástrojem pro obce, kde aktuálně nemají dostatek míst pro děti v předškolních zařízeních. O jejich počtu tak přímo rozhodují,“ upozornila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Podle obcí pár míst problém neřeší

Jenže právě z důvodu, že nejde o masové řešení problému s umísťováním předškoláků, některé radnice projekt odmítají. „Je to spíš ideální způsob pro maminky, které si mikrojesle udělají doma a hlídají si děti navzájem,“ podotkla mluvčí městské části Brno-střed Denisa Kapitančiková.

V Blansku například mikrojesle vzniknou při mateřském centru Paleček, který už od září nabízí hlídání pro děti mladší tří let v dětské skupině Malíček. Ani nové mikrojesle ale situaci zcela nevyřeší.

„Nová místa jsou s ohledem na průměrný počet narozených dětí v jednom populačním ročníku marginální. Řešení pro jednotky dětí není koncepční,“ míní vedoucí školského odboru Petra Skotáková.

Největší rozdíl mezi novými mikrojeslemi a soukromými zařízeními podobného typu je v ceně. Například v již fungujících Jeslích u babičky v Hodoníně a Břeclavi rodiče zaplatí téměř pět tisíc korun za měsíc plus stravné. Ještě dražší jsou v Brně. Třeba v jesličkách Betynka se také postarají již o půlroční děti, za týden tady ale inkasují čtyři tisíce korun.

Oproti tomu v dotovaných mikrojeslích na Znojemsku chce Ambrosková účtovat maximálně 300 korun za měsíc. „Uvažujeme však spíše o hmotném příspěvku formou vlhčených kapesníků, sirupu či toaletního papíru,“ řekla.

Dětským skupinám se daří, přibývá i firem, které je nabízejí

Zatímco projekt mikrojeslí ministerstvo práce a sociálních věcí teprve testuje, s dětskými skupinami pro děti od dvou let, které fungují od roku 2014, je spokojené. I v jejich počtu je jižní Morava na přední příčce - má jich 37, další navíc vzniknou v polovině příštího roku.

„Evidujeme trend, kdy dětské skupiny začínají zřizovat firmy jako benefit pro zaměstnance. Podobný zájem čekáme také u mikrojeslí. Obecně se totiž dá říci, že těmto službám rodiče věnují velkou pozornost, jde o vítaný zaměstnanecký bonus,“ míní mluvčí resortu Jiří Vaněk.

Tím, že ministerstvo dává dotace na vybudování firemních školek i jejich provoz, můžou být v podstatě beznákladové. Aktuálně o ní tak uvažuje třeba společnost Saint-Gobain Adfors CZ z Hodonic na Znojemsku.

„Už nyní rodičům s malými dětmi nabízíme pružnou pracovní dobu a takzvaná sdílená pracovní místa. Do budoucna bychom je chtěli podpořit právě formou firemní školky či zapojením do týmových aktivit,“ uvedla personální ředitelka firmy Lucie Vejačková.

Dobrým příkladem fungování je už pátým rokem školka břeclavské společnosti Fosfa, kterou nyní navštěvuje 12 dětí. Nečerpá však dotace, investice se tak vyšplhaly už na více než sedm milionů korun.

„Naši zaměstnanci díky tomu ušetří čas. Dítě mají v bezprostřední blízkosti pracoviště a můžou ho v polední pauze navštívit,“ popsala Viera Gáliková z oddělení marketingu firmy.

Možností pro umístění malých dětí neustále přibývá, brzkému návratu matek po porodu do práce tak podle odborníků momentálně nejvíc brání předsudky. „V západní Evropě nebo USA jsou tato zařízení běžná, ale u nás jde o ožehavé téma už vzhledem k jesličkové socialistické minulosti. Většina lidí v Česku se domnívá, že předškolní umístění dětí do tří let mimo matku není příliš vhodné, pokud jde o pravidelnou celodenní péči,“ vysvětlila brněnská psychoterapeutka Stanislava Ševčíková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Letecký pohled na brněnský hrad Špilberk.
Opravy Špilberku pokračují. Návštěvníci hradu musí oklikou

Kdo se vydá obvyklou cestou na brněnský hrad Špilberk, narazí nejspíš na zavřenou bránu. Přístup totiž komplikuje další etapa rozsáhlé rekonstrukce jedné z...  celý článek

Cestující v MHD trápí horko. Brněnský dopravní podnik plánuje nákup...
Konec sauny v MHD. V Brně testují první klimatizovaný autobus

Po klimatizaci v MHD se Brňané ptají dlouhodobě. Dopravní podnik nyní první autobus vybavený chladicím systémem testuje. Zatím jich plánuje nakoupit 60. V...  celý článek

Růst kukuřice na utužené půdě na Hodonínsku: Intenzivní pěstování kukuřice pro...
Zemědělci se bojí o kukuřici. Na jižní Moravě řádí brouk bázlivec

Letošní počasí se s jihomoravskými zemědělci zrovna dvakrát nepáře. Co na jaře stěží uchránili před mrazem, teď ničí sucho. A k tomu se musí popasovat s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.