Zeman dlouhodobě vystupuje proti přijímání uprchlíků, za což sklízí kritiku nevládních organizací i některých politiků. Podle šéfa Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka se ale konvence týká vedle politického pronásledování ještě čtyř důvodů a další ochranu zajišťuje také evropské právo.
Co říká Ženevská konvenceUprchlíkem podle definice (viz odkaz v nadpisu) je osoba, která „se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti“. |
Zeman v Brně před jihomoravskými zastupiteli a starosty obcí s rozšířenou působností v pondělí prohlásil, že danou informaci ještě nikdy nikde neřekl, k závěru dospěl po prostudování příslušné ženevské konvence.
Ženevské úmluvy stanovují podle mezinárodního práva podmínky a pravidla na ochranu civilistů nebo válečných zajatců a raněných při ozbrojeném konfliktu.
Podle Rozumka se konvence zabývající se uprchlíky (její český text najdete zde) netýká jen ochrany při pronásledování za politický názor, ale i kvůli náboženství, rase, národnosti a příslušnosti k sociální skupině. Evropská úmluva na ochranu lidských práv, k níž se Česko připojilo a promítlo ji i do svých zákonů, má pak chránit oběti ozbrojeného konfliktu, nelidského zacházení a mučení.
„Evropská úmluva o ochraně lidských práv má chránit právo na život bez výjimky. I kdyby Ženevská úmluva nebyla, zajistí, že není možné lidi vrátit do zemí, kde jim hrozí mučení a nelidské zacházení. Podle evropského práva stačí, že člověk utíká z ozbrojeného konfliktu, nemusí mít s politikou nic společného,“ řekl ČTK Rozumek. Podle něj tak „pan prezident jako obvykle nemá pravdu“.
Zeman také řekl, že jediným řešením uprchlické krize je deportace ekonomických migrantů a těch, kdo šíří nenávist.
Prezident použil argument s mladými muži, i když není pravdivý
„Jsem přesvědčen o tom, že příští rok se migrační vlna přelije přes naše území. Spouštěčem budou restriktivní opatření Bavorska a Rakouska,“ uvedl Zeman s tím, že pokud budou uprchlíci uvnitř České republiky, ochrana hranic už nám nepomůže a mohou v detenčních zařízeních strávit až 580 dnů.
„To rozhodně není nic sympatického. Proto zastávám názor, že než je pouštět dovnitř, je daleko lepší důsledná ochrana našich hranic kombinovanými hlídkami armády a policie s využitím myšlenky aktivních záloh,“ uvedl Zeman.
Uvedl, že většinu migrantů tvoří mladí muži. „Všichni máme soucit s uprchlíky, ale fakta potvrzují, že 80 procent jsou zdraví muži, kteří by měli bojovat za svobodu své země. A pokud pocházejí ze zemí, kde se nebojuje, měli by pro svoji zemi pracovat a ne ji opouštět,“ dodal Zeman.
S podílem mladých mužů nicméně prezident nemá pravdu, ačkoliv jej používá často, někdy s doplněním, že jde o svobodné muže. Jak ale uvádí Eurostat, mezi loni evidovanými žadateli o azyl činí podíl mužů ve věku 18-34 let 42 %, a to včetně ženatých či boje ze zdravotních důvodů neschopných (žádná statistika žadatelů o azyl neuvádí jejich zdravotní či rodinný stav). Mužů všech věkových kategorií je mezi neevropskými žadateli o azyl zhruba 70 %.
K číslu 80 % lze dojít, pokud člověk zvolí trochu jiné kritérium - podíl mužů ve věku 18-34 let vůči celkovému počtu žadatelů v této věkové kategorii. Ten například v roce 2014 činil 78%.
Zeman si je vědom toho, že jeho postoje se nelíbí řadě politiků. „Někteří mě obviňují z toho, že šířím nenávist, strach nebo paniku, no tito politici mi na druhé straně připomínají pokojně se koupající české turisty na thajských plážích v době, kdy je na obzoru malá nenápadná vlnka, které se říká tsunami,“ řekl Zeman.
Prezident si o uprchlících notoval s hejtmanem
Prezidenta v pondělí dopoledne na krajském úřadu přivítal jihomoravský hejtman Michal Hašek. „Jsem rád, že je náš pohled na uprchlíky společný. Ačkoli humanitární pomoc je důležitá, bezpečnost Jihomoravanů je nejdůležitější,“ uvedl Hašek.
Kromě toho Zeman na krajském úřadě hovořil na téma dálnice z Brna na Vídeň. Zatímco na rakouské straně stavba pokračuje, na české stále stojí. „Je to z důvodu, že asi dvacet obcí na jižní Moravě výstavbu nechce. Proto bych apeloval na starosty těchto obcí, aby se zamysleli, jestli nebrání rozvoji Jihomoravského kraje,“ sdělil Zeman, který na jih Moravy ve funkci prezidenta zamířil letos potřetí. Naposledy tu byl před třinácti měsíci. Další návštěvu plánuje až po krajských volbách.
Dále vyzdvihl nápad postavit v Brně nový zimní stadion. otevření hospice v Újezdu u Brna a vyjádřil přání, aby se podařilo dokončit kanál Dunaj-Odra.
Prezident zahájil návštěvu jižní Moravy už v neděli v Hodoníně na statku bývalého ministra zemědělství Jana Fencla, kde se každoročně schází i s dalšími ministry své bývalé vlády. V pondělí odpoledne zamířil na setkání se zaměstnanci strojírenské firmy ČKD Blansko. Poté jej čeká ještě návštěva Adamova a Tišnova.
V úterý bude jeho návštěva pokračovat ve Slavkově u Brna. Ve středu jeho cestu po jihu Moravy zakončí na Břeclavsku, kde se na česko-rakouské hranici setká s hraničními hlídkami.
