Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo musí vrátit Brnu pokutu deset milionů i s úroky, řekl soud

  10:43aktualizováno  11:50
Brno vyhrálo soud s ministerstvem obrany. To musí městu vrátit deset milionů korun. Brno je původně zaplatilo jako pokutu za plánované využití objektu bývalých kasáren na Kraví hoře. Odvolací soud však rozhodl, že ministerstvo nemělo právo Brnu nařizovat, jak s nemovitostí naložit.
Ministerstvo obrany vrací Brno deset milionů korun.

Ministerstvo obrany vrací Brno deset milionů korun. | foto: Koláž - iDNES.cz

"Brno nemělo povinnost platit smluvní pokutu. Proto se v tomto případě jedná o bezdůvodné obohacení, které žalovaná strana musí vrátit," uvedl člen odvolacího senátu Jiří Körbler.

Úřad musí městu navíc zaplatit i úroky z prodlení a také náklady soudního řízení, které se vyšplhaly na 916 tisíc korun.

Město získalo někdejší kasárny v roce 2003 bezplatným převodem od státu. Podle smlouvy mělo Brno následujících deset let pozemky využívat nekomerčním způsobem. V opačném případě mělo uhradit pokutu 9,7 milionu korun.

Radnice Brno-střed ale po převodu naplánovala na pozemcích výstavbu polyfunkčního domu Wilson se zhruba 80 byty a obchody. Za projektem stála firma Wilson Properity, která pozemky v roce 2006 získala od Brna do patnáctiletého nájmu za symbolickou korunu za metr čtvereční ročně.

Ministerstvo obrany to považovalo za porušení dohody, a proto městu vyměřilo pokutu.

Brno ji sice zaplatilo, následně však v roce 2010 podalo na ministerstvo žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Argumentovalo tím, že smlouva je neplatná. Obvodní soud pak letos v únoru žalobě vyhověl, a městu tak nepravomocně přiřkl navrácení peněz. Dnes stejný verdikt vynesl i odvolací Městský soud v Praze.

Zákon zrušil omezení o využívání majetku

Soudce odvolacího soudu Körbler vysvětlil, že ministerstvo smlouvu s Brnem připravilo a podepsalo na základě zákona o majetku České republiky, podle nějž bylo možno bezplatně převést věc v majetku státu pouze ve veřejném zájmu. Brno však smlouvu podepsalo až v době, kdy už nabyl účinnosti speciální zákon o převodu nepotřebného vojenského majetku.

Ten nově stanovil, že v souvislosti s bezúplatným převodem vojenského majetku lze územní samosprávný celek omezit ve vlastnickém právu pouze zřízením věcného břemena. Zrušil tak i dříve sjednaná omezení vlastnických práv, která se netýkala věcných břemen. Účinnosti tedy pozbylo i omezení, podle nějž mělo Brno využívat pozemky nekomerčním způsobem.

Projekt Wilson stál politickou kariéru někdejší starostku Brna-středu Dagmar Hrubou (ODS). Čelila obvinění ze zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku, soudy ji však nakonec osvobodily.

Hrubá vinu odmítala a poukazovala mimo jiné na to, že Wilson Properity se za stanovených podmínek měla postarat o dekontaminaci půdy. Pokud by tak mělo učinit město, muselo by prý zaplatit mnoho milionů korun.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.