Projekt silnice R52 na Vídeň počítá mimo jiné s unikátním závěsným mostem u...

Projekt silnice R52 na Vídeň počítá mimo jiné s unikátním závěsným mostem u Novomlýnských nádrží. | foto: Projektový tým R52

Ministr dopravy přijel do „svého“ Brna. Dálnice do Vídně bude, slíbil

  • 25
Šest let politici diskutují o nové rychlostní silnici R52 z jihu Moravy do Rakouska. Zatím se nekoplo do země. Nový ministr dopravy Dan Ťok slibuje, že se stavbou letos pohne. Slíbil to při páteční návštěvě kraje.

Dohodu o stavbě dálnice do Vídně podepsali zástupci české a rakouské vlády už v roce 2009. Zatímco ministrů dopravy se od té doby vystřídalo devět, v otázce rychlého silničního propojení s jižními sousedy se nepohnulo téměř nic. 

Nový šéf dopravního resortu Dan Ťok (ANO) však slíbil při své první ministerské cestě do Brna, kde dosud dlouhá léta působil jako manažer v několika firmách, že tento rok bude klíčový. Jenže ani to neznamená, že na stavbu hned vyjedou bagry. Společně s hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) si dali za cíl dořešit výkup pozemků u Mikulova a vyřídit další nezbytnou administrativu.

Už letos tak chce Ťok docílit, aby začala stavba obchvatu Mikulova, která je součástí nové cesty do Rakouska. „Je to naše priorita. Chceme co nejdříve plnohodnotnou rychlostní komunikaci na Vídeň. Můžeme začít stavbou obchvatu kolem Mikulova,“ prohlásil Ťok.

Zároveň poznamenal, že se netrpělivě čeká, až si Jihomoravský kraj dořeší Zásady územního rozvoje (ZÚR). Bez tohoto významného dokumentu totiž nemohou vzniknout velké dopravní stavby, jako právě dálnice a obchvaty. Hašek ale oponuje, že na územní plán se čekat nebude. Hotový totiž bude nejdříve příští rok.

Prohlášení o dostavbě R52 jsou ministerským koloritem

„Uděláme všechno pro to, aby stavba začala co nejdříve,“ reagoval na ministrova slova hejtman. Kdo nesleduje politické dění kolem dálnice do Vídně, možná by těmto slibům uvěřil. Informovanější lidé se pátečním prohlášením v brněnské vile Stiassni spíše zasmáli.

Ťok totiž není zdaleka prvním ministrem, který během návštěvy jižní Moravy prohlašoval, že je pro něho propojení rychlostní silnice R52 s rakouskou dálnicí A5 důležité. Jeho předchůdce Antonín Prachař jednal v dubnu 2014 se svou rakouskou kolegyní Doris Buresovou. Dohodli se na přípravě smluv týkajících se zlepšení silničního propojení obou zemí.

„Kvalitní dopravní spojení Rakouska s Českou republikou by mělo být samozřejmostí a pomůže k napojení české infrastruktury na evropskou dálniční síť,“ prohlásil tenkrát Prachař. Pak ale představitele kraje nadzvedl ze židle výrokem, že rychlostní silnice směrem do Vídně má být dvouproudová. (Více čtěte zde.) Toto tvrzení vzal následně zpět.

Ťok s Haškem už jednoznačně preferují, aby dálnice byla čtyřproudová. Podle starosty Mikulova Rostislava Koštiala vznik obchvatu města závisí právě na Ministerstvu dopravy a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které staví dopravní cesty nadmístního významu. „Nevím, zda je reálné, aby se začalo s pracemi už tento rok. Jak jsem řekl, klíčové jsou kroky ministerstva a ŘSD,“ poznamenal Koštial.

Rakušané jsou napřed

Část R52 stojí už od doku 1996, jezdí se po ní z Brna do Pohořelic. K tomu, že doposud nevede až k rakouským hranicím, přispěli také ekologové, kteří kritizovali trasu vedoucí pod Pálavou a kolem Novomlýnských nádrží. 

Prosazovali, aby cesta do Vídně vedla přes Břeclav a na dálnici D2 navázal krátký příhraniční úsek rychlostní komunikace R55. Docílili zrušení výjimek Ministerstva životního prostředí a přispěli i k zrušení územního plánu kraje.

Naopak Rakušané pomalu dokončují jednotlivé úseky své dálnice A5, která začíná na severním okraji Vídně, kde se odděluje od městského obchvatu S1, a vede severním směrem do Schricku. Tudy prozatím pokračuje silnice B7 až k českým hranicím. Na rakouské straně má být dálnice hotová v roce 2017.

Cesta do Vídně nebyla jediným tématem schůzky ministra Ťoka a hejtmana Haška. Na jižní Moravě mají ještě další priority, a to stavbu rychlostní silnice R43, která v budoucnu propojí dálnici D1 u Brna s rychlostní silnicí R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí.

Co bude s R43?

„Navrhoval jsem, aby stavba začala na severní hranici kraje a pokračovala směrem k Brnu. Vyřešily by se tím některé dopravní komplikace na Blanensku,“ poznamenal Hašek. Jako další zásadní projekt vnímá společně s ministrem dostavbu Velkého městského okruhu Brna.

Ťok také slíbil, že Státní fond dopravní infrastruktury poskytne krajům 4,6 miliardy na opravu silnic druhé a třetí třídy. Kraje si tuto částku přerozdělí podle velikosti silniční sítě. Dostanou 200 až 500 milionů. 

„Je naším zájmem, aby se zvýšila kvalita kraji spravovaných silnic a regiony na tento záměr také obdržely patřičné peníze. Naší zásadní podmínkou je, aby veškerá výběrová řízení v této souvislosti byla vysoce transparentní,“ řekl ministr.