Nejedná se o písečné hrady na mořském pobřeží, které při přílivu spláchne voda. V obchodním centru Futurum vyrostly v minulých pěti dnech sochy pěti zkušených umělců a vydrží tam celý měsíc.
Dva Holanďané a jeden Belgičan doplnili české sochaře a na vyhrazeném prostoru vytvořili stavby abstraktní, geometrické i klasické figurální. Výška některých z nich dosahovala tří metrů a v rámci výstavy Golden Sand Festival tam zůstanou do 15. června.
"Sochu jsem dělal pět dní, má něco přes dva metry. Používáme při tvorbě obyčejný písek, který dáváme do dřevěných boxů a pomocí velkého tlaku vytvoříme potřebné tvary," vysvětlil čtyřicetiletý Niels Vegter z Amsterdamu.
Sochy z písku tvaruje už sedmnáct let. V jeho rodné zemi je to rozšířená aktivita s dlouhou tradicí. "S organizátory se známe z různých akcí po celém světě, proto jsem tady. Většina lidí, kteří tvarují z písku, pracuje i s ledem. Já ale ne, je na mě příliš studený. Já chci pracovat na pláži, kde je čtyřicet stupňů,“ říká s úsměvem Holanďan.
Svou sochu už měl téměř hotovou, a tak mohl včera s klidem sledovat práci svých kolegů. Dočasná písková díla mohou návštěvníci i hodnotit
VýstavaKdy a kam na sochy z písku Místo: obchodní centrum Futurum v Brně na Vídeňské Termín: 15. května až 15. června |
Ve svém díle chtěl ztvárnit abstraktní zobrazení auta. "U toho jsem alespoň začal, ale co je to teď, to nevím. Někomu to může připadat trochu futuristické. Dělám to kvůli tomu materiálu, je rychle tvarovatelný, jednoduchý, dají se z něj udělat pěkné věci. A líbí se mi, že výtvory jsou jen dočasné,“ zdůvodňuje charizmatický Vegter.
Jeho kolega z Česka má s ledem úplně opačné zkušenosti. Právě díky němu se totiž dostal k písku. "Jednou jsem na nějaké akci vytvářel sochy z ledu a organizátoři mě pak pozvali i na písek. A od té doby s nimi jezdím po světě. Byli jsme třeba na soutěžích v Číně nebo Koreji," říká třiapadesátiletý Tomáš Bosambo.
Návštěvníci mohli "sochat"
Ve svém výtvoru ztvárnil ženu, která se pomyslně povznáší ze zaklínění mezi dvěma pilíři. Má to symbolizovat dnešní ženy, které mají spousty každodenních starostí, ale dokážou je brát s nadhledem.
Návštěvníci, kteří kolem provizorního pracoviště prochází, si díla prohlížejí se zájmem.
"Jen jednou tady šel někdo kolem a říkal: Takový svinčík, k čemu je tohle? Ale jinak se to lidem líbí," dodává Bosambo.
Kromě pasivního prohlížení si lidé mohou zvolit svou nejoblíbenější sochu nebo si cvičně "zasochat" pod dohledem profesionála.
