Mladým se nechce dospívat a také žijí přelétavým způsobem života. To jsou výsledky víceletého průzkumu Cesty do dospělosti, jehož první výsledky v úterý představili badatelé na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU).
Cesty do dospělostiProjekt brněnské Masarykovy univerzity Cesty do dospělosti chce pět let sledovat názory mladých lidí, jejich pohled na sebe sama, životní rozhodnutí, vnímání přátelství či partnerství. Cílem je zjistit, jak, kdy a proč začínají mladí přijímat dlouhodobé závazky. |
Vědci při něm oslovili mladé lidi ve věku od 18 do 24 let. Většina z nich je z jižní Moravy a dalších moravských krajů.
"Mladý člověk už má všechna práva, oficiálně je dospělý, může pracovat, mít partnera, ale necítí se tak," říká šéf projektu Petr Macek. Toto životní období je spojeno s hledáním vlastní identity. Mladí lidé už nejsou adolescenty, ale nejsou ani plně dospělí. V takovém vývojovém mezidobí se nachází 72 procent respondentů průzkumu.
"Není to neobvyklé číslo," konstatoval Macek. Tento trend se v posledních dvaceti letech rozvinul v USA či západní Evropě. V Česku se podobné hodnoty objevují v posledním desetiletí.
Najít si po škole práci na celý život? Dnes už ne
V devadesátých letech a dříve bylo mnohé jinak. "Cíle u mladých lidí se změnily. Ty dlouhodobé se odkládají. Když dokončí školu, neříkají si: Najdu si zaměstnání na celý život. Dávají si krátkodobější cíle, které jsou ale stejně důležité a hodnotné. Není to tím, že jsou méně zodpovědní. Celoživotní rozhodnutí jako rodičovství nebo hypotéky dělají, až si projdou určitou fází zkoušení," řekl Macek, který je rovněž šéfem Institutu na zkoumání mládeže a rodiny na FSS MU.
Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že mnozí mladí bydlí na více místech zároveň. Doma u rodičů, v bytě u partnera nebo s přáteli na privátě, žijí trochu jako kočovníci.
"Dříve bychom to nazvali jako stav 'než se usadí'. Dnes však musíme zvažovat, zda se jedná o dlouhodobější stav, či dokonce životní styl," podotkl člen výzkumného týmu Stanislav Ježek.
Podle brněnských odborníků je nutné brát v potaz ekonomickou situaci nebo i současný trend masového vzdělávání na vysokých školách. "Tím mladým také prodlužujeme dobu dospívání," upozorňuje Ježek.
Péče rodičů je buď přehnaná, nebo žádná
Podstatný je i fakt, že dnešní mladá generace žila od svého narození v demokracii. Dospívání je tak pro ně obdobím mnoha možností.
Badatele zajímalo také to, zda se dospívající cítí samostatní. Tento faktor ovlivňují rodiče a vědci to potvrdili. "Buď je míra zájmu rodičů přehnaná, nebo naopak vůbec žádná. Obojí snižuje pocit samostatnosti. Naopak nejideálnější je úroveň mezi tím. Důležité je, aby rodič dával dítěti prostor a byl v roli spíše komunikátora, a ne toho, kdo něco určuje," zhodnotil Macek.
Brněnští výzkumníci se svou prací kontaktovali střední i vysoké školy, úřady práce či různé firmy nebo třeba nemocnice. "Rozhodli jsme se využít i Facebook a vytvořili tam událost," uvedla členka týmu Lenka Lacinová. Do dalších kol výzkumu se mohou zapojit noví respondenti, kteří mají mezi 18 a 21 roky. V současnosti jich je registrovaných přes 1 700.
"Rádi bychom dosáhli čísla okolo 3 000, neboť počítáme s 'úmrtností'. Tedy že respondenti přestanou vyplňovat dotazníky," dodala s úsměvem Lacinová.
V dalším kole budou vědce zajímat mezilidské vztahy či nezávislost v myšlení. Začne už v březnu.
