Jeho jedinečnost teď stvrdili i odborníci. „Zástupce mezinárodní mlynářské organizace nám potvrdil, že pohon větrného mlýna Halladayovou turbínou v Ruprechtově je jediný na světě,“ sdělila jeho majitelka Blanka Sládková
Ta usiluje o zařazení mlýna mezi národní kulturní památky a pak dokonce i na seznam UNESCO. „Bohužel návrh stále čeká na ministerstvu kultury na vyřízení, ačkoliv zařazení mezi národní kulturní památky bylo doporučeno příslušnými památkáři již před několika lety,“ posteskla si Sládková.
Mlýn letos soutěžil i o titul nejlépe opravené památky Jihomoravského kraje. Jeho majitelé totiž do opravy unikátní stavby loni investovali.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech. |
„Na Halladayově turbíně jsme provedli výměnu trámků, středních hranolků lopatek a samotné lopatky. Dále jsme také dokončili ve všech patrech opravu šambrán neboli okenních omítek,“ přiblížila majitelka mlýna. V soutěži ale unikátní mlýn nedostal dost hlasů od lidí a předběhly ho jiné, monumentálnější památky.
Původně byl ruprechtovský mlýn v roce 1873 postaven jako každý jiný. Po větrné smršti, která mlýn po pár letech provozu poškodila, se však rozhodl jeho stavitel a majitel Cyril Wágner pro novou technologii, kterou byla zmiňovaná Halladayova turbína, známá z USA. Tam se ale převážně využívala na pohon pil a vodních čerpadel, nikoli mlýnů.
Ve mlýně jsou i dnes stále původní mlýnské stroje. Naposledy se v něm totiž mlelo ještě v 60. letech, pak už ale definitivně utichl. „I když už v něm mletí není možné, turbína na střeše je v provozu nepřetržitě. Působením větru ji otáčí dvě kormidla, naopak lopatky lze ovládat. Ty bývají v zapnuté poloze jen v době prohlídek, výstav a různých akcí pro veřejnost,“ doplnila majitelka.
Dnes tak mlýn slouží od října do dubna k prohlídkám, od května do září pak je k dispozici zejména výletníkům, kteří touží po nevšedním zážitku. Ve mlýně je totiž možné se ubytovat a přespat.
