Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mobilní aplikace zavede na místa, kde lidé přecházeli Železnou oponu

  10:15aktualizováno  10:15
Mobilní multimediální průvodce s navigací zavede turisty přímo na místa spojená s příběhy lidí, kteří se snažili překonat železnou oponu na jižní Moravě. Aplikace pro mobily se systémy Android a iOS je zadarmo ke stažení ve třech jazycích.

Oběti pokusů o přechod hranice za svobodou na Západě připomíná i Muzeum Železné opony v jihomoravských Valticích. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jiří Runkas z Moravských Budějovic dlouhá léta přemýšlel, že unikne přes hranice Československa před komunistickým režimem. Jen netušil jak. Inspiraci mu vnukl rozhovor s českým rodákem, který slyšel na stanici Hlas Ameriky. Byl jím Robert Hutyr, který se do Rakouska dokázal dostat v horkovzdušném balonu.

Tento a dalších čtrnáct osudů lidí snažících se dostat přes železnou oponu popisuje nová mobilní aplikace projektu Příběhy železné opony - cesty ke svobodě. Kromě audio a videonahrávek s fotkami obsahuje i GPS navigaci, která navede přímo na místa poblíž hranic s Rakouskem spjatá s danými příběhy.

„Chceme, aby si lidé tato místa jen neproletěli na kole, ale věděli, co se tam poměrně nedávno událo,“ popsal Miloslav Kasáček, předseda Občanského sdružení Paměť.

Cílem aplikace je zvýšit povědomí o historii železné opony především u mládeže, přilákat do kraje turisty, ale také nezapomenout. „Bojujeme proti nemoci - ztrátě paměti. Protože kdo nezná svoji minulost, musí ji zákonitě opakovat,“ dodal Kasáček.

Cestu za svobodou zhatilo anonymní udání

Výše nakousnutý příběh Jiřího Runkase se začal odvíjet v roce 1984, kdy se po dvou letech příprav odhodlával k útěku přes hranice. Jeho vytoužená riskantní cesta balonem ovšem skončila ještě dřív, než se vůbec dostal k hranicím.

Několik měsíců před jeho plánovaným pokusem ho udal anonym. „Zatkli mě a já přišel o všechny úspory i o balon,“ popsal Runkas smutný konec své cesty do svobodného světa.

Přelet balonem byl spíše výjimečný způsob, jak se dostat přes ostnatý drát napájený vysokým elektrickým napětím. „Tato cesta se nabízela, ale byla nebezpečná. Všechna literatura o konstruování balonů byla nedostupná,“ uvedl historik a jeden z tvůrců mobilní aplikace, novinář MF DNES Luděk Navara. Místo tragédií i nadějí zároveň lidé překonávali různými prostředky: letadlem, rogalem, náklaďákem i v otomanu.

Příběhy železné opony v mobilu

Uživatelé chytrých telefonů si mohou aplikaci stáhnout zadarmo z internetových obchodů Android (Google Play) nebo iOS (Apple Store). Stačí zadat název projektu: Příběhy železné opony - cesty ke svobodě.

Kdo nemá chytrý telefon, vše najde na webu: cestykesvobode.sdruzenipamet.cz

Konkrétní příběhy odbojářských skupin a lidí, kteří se snažili v okolí Mikulovska, Břeclavska a Znojemska na jižní Moravě překročit hranice, zachycují také informační tabule.

Ty ale obsahují jen stručné informace a pouze v psané podobě. Tento problém řeší mobilní průvodce, který kromě multimediální prezentace obsahuje i mapy, kde se drama odehrávalo.

„Turisté si mohou zadarmo stáhnout mobilní aplikaci, kde jsou GPS souřadnice, nebo načíst QR kódy, které jsou na tabulích poblíž těchto míst,“ popsal Navara. Navigace pak už přepočítá vzdálenost k nejbližšímu místu s příběhem některého z odvážlivců.

Mobilní průvodce není jedinou připomínkou obětí komunistického režimu, kterou sdružení Paměť připravilo. „Slavnostní odhalení památníku 53 obětí se uskuteční 21. listopadu na Stezce svobody, kterou naše sdružení zprovoznilo už před třemi lety a těší se velkému zájmu českých i zahraničních turistů,“ dodal Kasáček.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.