"Brnu bych nikdy neublížil," řekl před více než rokem ministr zdravotnictví Tomáš Julínek v rozhovoru pro MF DNES. "A Brnu jsem vážně neublížil," je přesvědčen dnes už bývalý ministr Julínek. Věří, že Brňané jeho práci za pár let ocení.
Jak se zpětně díváte na reformy, které jste započal v Brně?
Brno získalo, i díky tomu, že jsme se na něj cíleně zaměřili, možnost být špičkovým centrem moderní medicíny a výzkumu. Podmínky pro to byly dobré, například ze strany vstřícné akademické půdy. Ale museli jsme udělat i bolestivé kroky.
Co bylo podle vás bolestivé?
Slučování některých pracovišť. Ale kromě Úrazové nemocnice byla spolupráce dobrá. Všechno, co se dělo, jsme dělali podle promyšleného plánu. Ať už v Masarykově onkologickém ústavu, při vzniku úrazového centra v Bohunicích nebo i stavby nových provozů u svaté Anny. Všechno byly promyšlené kroky.
Tak proč se zvedla vlna odporu v Úrazové nemocnici?
Za to Úrazovka nemůže, za to můžou politici. Brno znám a bylo ke změnám mnohem vstřícnější než třeba Praha, kde je roztříštěnost zájmů. To ale neplatí pro vedení města Brna. Tam to bylo přesně naopak. Uchýlili se k politickým ziskům, chtěli vytřískat politický kapitál. Bez ohledu na to, že změny měly pro Brno mnohem hlubší význam. Politici si vzali lékaře a sestry jako rukojmí a podařilo se jim dovedně zmást lidi.
Ale lékaři a sestry jim věří.
Ale tím to končí. Teď budou inkasovat už jen negativní body z toho, co natropili. Nešlo jim o zdravotní péči, ale o laciný zisk. A to se v politice nevyplácí. Teď záleží také na brněnské opozici, jak toho využije.
Jak by měla? Podle vás.
Brněnská ODS by se měla ptát, co to mělo znamenat, co to bude znamenat, kde se vezmou peníze a co Brno bude z té úporné bitvy mít. To se všechno vrátí jako bumerang.
Považujete z vašeho pohledu neúspěšný boj o Úrazovku za vaši největší prohru?
Nevnímám nic, co jsem udělal, úplně jako prohru. Spíš jsem smutný z kolegů v Úrazové nemocnici, kteří nereagovali na jasné a seriózní nabídky, drželi se starého domu a možná až naivně věřili slibům města. Spoléhají na to, že primátor Onderka to zařídí, a jsou hyperkritičtí k druhé straně, která se jim snaží nabídnout řešení a chová se otevřeně. To mě mrzí. A možná je to i moje vina, mohl jsem být v Brně častěji a přesvědčovat je.
Ještě něčeho litujete?
Nemůžu ničeho litovat. Všechny moje kroky šly pozitivním směrem. Dojem, že se v Brně děje něco nekalého, vytvářeli moji odpůrci. Lidi mě můžou vnímat negativně, ale ve skutečnosti jsem nic špatného neudělal. Připravil jsem Brnu slušnou budoucnost v medicíně, nabídl jsem všem perspektivu, práci. Ale moje kroky byly označeny za negativní, což je mi líto. Nedělal jsem to pro sebe.
Zkuste se pochválit. Co považujete za největší úspěch?
Těší mě, že je hotové nejmodernější úrazové centrum v republice. Ale za úspěch vždycky inkasujete body až s odstupem času. Každopádně bych byl rád, kdyby se nezapomnělo, kdo to nastartoval. Plody budou vidět za pár let, až bude Brno centrem špičkového medicínského výzkumu. Už teď předběhlo Prahu.
Ale většinu Brňanů teď možná víc zajímá, jestli se zruší porodnice na Obilném trhu.
To je vzdálená budoucnost. Ředitel fakultní nemocnice musí, jako každý ředitel podniku, uvažovat, co je pro nemocnici nejvýhodnější. Ta budova je totálně shnilá, ředitel musí říct, jestli se to vyplatí opravit. Pak o tom rozhodují odborníci. Toto rozhodnutí zatím u Obilňáku nepadlo.
Co ministr změnil v brněnském zdravotnictvíBřezen 2007 |
