Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vzácný polní mokřad ustoupí obchvatu, kraj jiná varianta nezajímá

  7:40aktualizováno  7:40
Velmi vzácným polním mokřadem se může pyšnit obec Blučina na Brněnsku. Už ne však moc dlouho. Brzy místo něj vyroste průmyslová zóna a obchvat. Odborníci upozorňují, že škody budou nevratné. A také na střet zájmů - dopad na životní prostředí totiž posuzuje kraj, který je zároveň investorem.

Ilustrační snímek | foto: Karel Uhlíř

V mokřadu v prostoru ohraničeném na severu řekou Litavou a na východě obří navážkou hlíny podél dálnice D2 žijí desítky zvláště chráněných druhů obojživelníků a ptáků.

„Třeba pro kriticky ohrožené vodouše rudonohé jde o nejvýznamnější lokalitu na jižní Moravě,“ tvrdí Jan Sychra, předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Správa a údržba silnic, příspěvková organizace kraje, však žádnou alternativní trasu pro obchvat naplánovaný přes mokřad nezvažovala.

„Místo toho byly provedeny zjednodušené pozemkové úpravy, změněn územní plán, rok a půl se jednalo s Povodím Moravy - a až nakonec se hledalo, co tady vlastně žije. Je to jako stavět dům od střechy,“ vadí Sychrovi, jenž na problém upozorňuje už dva roky.

O mokřadu se nevědělo, říká mluvčí kraje

O tom, že by se plánované stavby mohly kvůli mokřadu posunout, kraj neuvažuje.

„V době přípravných postupů se o něm nevědělo. Jedním z důvodů je, že paradoxně zřejmě vznikl v důsledku ukončení obhospodařování a odvodňování pozemků určených právě pro rozvojové záměry. Nelze vyloučit, že případnou novou trasu obchvatu by čekal obdobný osud,“ podotkla krajská mluvčí Eliška Holešinská Windová.

Vybudování obchvatu je podle kraje v zájmu obyvatel Blučiny, která je v současnosti nadměrně zatěžována dopravou. Starosta obce na dotazy MF DNES nereagoval, i když odpovědi původně přislíbil.

„Samozřejmostí je hledání řešení s co nejmenšími negativními dopady a zmírňujícími či kompenzačními opatřeními,“ dodala mluvčí.

Člověk neumí vyrábět přírodu, upozorňuje odborník

Jenže Sychra upozorňuje, že uměle vybudované mokřady nejsou náhradou.

„Příkladem je biocentrum na opačném břehu Litavy, kterému vévodí přerybněný, a pro vzácné druhy tudíž nezajímavý rybník. Člověk přírodu neumí vyrábět, jak si mnozí myslí,“ poznamenal.

V kraji jsou desítky až stovky polních mokřadů, ale stejně jako v případě Blučiny jich mnoho s posvěcením úřadů zaniká. Třeba u Rohatce či u Spáleného potoka v Dambořicích na Hodonínsku.

Jejich význam přitom dál poroste i vzhledem ke změnám klimatu. „Kromě zachování biodiverzity totiž významně přispívají k zadržování vody v krajině a pozitivně ovlivňují mikroklimatické podmínky,“ dodal Sychra.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dospělý jedinec Allolobophora hrabei dosahuje délky až 60 cm.
V pálavském podzemí žije půlmetrová žížala, pozná se podle trusu

Na vlastní oči toho tvora zahlédl jen málokdo. Přitom není žádný drobeček. Nejdelší žížala žijící na českém území - Allolobophora hrabei - může délkou...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihomoravský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Věstonická venuše
Věstonickou venuši nejspíš zdobila ptačí pírka, vyčetli vědci ze skenu

Slavná Věstonická venuše byla původně patrně ozdobena ptačími pírky. Svědčí o tom čtyři vpichy na temeni hlavy, které nyní měli možnost analyzovat vědci díky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.