Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Blansko přijde o přízvisko „mongolské město“. Kvůli končící výrobě volantů

  14:12aktualizováno  14:12
Blansko přišlo o netradiční unikát, ve dvacetitisícovém městě žila po Praze druhá největší mongolská komunita v zemi. Před třemi lety zde bydlelo na osm set příslušníků tohoto etnika, to je ale minulostí. Firma Apos-Auto, která Mongoly zaměstnávala v divizi obšívání volantů, s výrobou po 23 letech končí.

Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Výrobní linky přitom v Blansku chrlily běžně až 2,5 tisíce volantů denně, ty se montovaly do vozů automobilek Audi, Ford, Seat, Škoda, Toyota, Volkswagen i Lamborghini. Teď Apos celé řadě firem, ale i bance dluží dohromady téměř 116 milionů korun a míří do insolvence. A propouští. „Náš zákazník ukončil kontrakt na pošívání volantů, proto je výroba postupně utlumována,“ potvrdil MF DNES předseda představenstva Miroslav Růžička. Cizince podnik zaměstnával, protože místní o náročnou práci za dělnický plat zájem neměli.

A se změnou poměrů ve firmě přichází i změna poměrů v Blansku. Bývalí zaměstnanci na další příležitost ve městě nečekají. Většina už s vydatnou pomocí Aposu našla práci jinde. Podle zjištění MF DNES odešla část zaměstnanců z Mongolska do Prahy a do České Lípy, část pracuje v Brně v jedné z textilních firem, další zhruba třicítku zaměstnanců přijali v Boskovicích. Někteří už dříve zamířili do Německa, Dánska nebo Nizozemska.

„Z Aposu k nám žádní nezaměstnaní nechodí. Nabídek práce je v rámci kraje i celé země spousta. Pokud není místo do 30 dní obsazeno uchazečem z České republiky, mohou na ně hned nastoupit i cizinci,“ potvrdil Jiří Dvořák z blanenského úřadu práce.

Podle těch, co v Blansku zůstali, o práci nikdo z krajanů nouzi neměl, vybírat si prý někteří mohli i z pěti nabídek. Radost ale v komunitě nezavládla. Často se musely přestěhovat celé rodiny, děti přišly o sousedy i kamarády ze školy. „Mají strach ze změny, stěhování a nového začátku, hodně lidí teď má zkušební dobu, ale to by měl každý, musí si zvyknout. Domů do Mongolska se vrátilo jen minimum lidí,“ potvrdila žena středního věku z Mongolska, která v Blansku žije už 12 let. Jméno uvést nechtěla, ale redakce ho zná.

Najednou není koho učit češtinu

Hromadný odliv mongolské komunity už zaznamenali i pracovníci Charity, kteří zaměstnancům Aposu a jejich rodinným příslušníkům pomáhali jednat s úřady a v rámci projektu integrace cizinců nabízeli další aktivity. „Před třemi čtyřmi lety tady bylo zhruba 800 lidí z Mongolska, někteří nebyli vůbec nikde hlášení, teď jich je dohromady necelá stovka. Hodně se to projevilo na výuce češtiny, zájem je teď minimální až žádný, přitom jsme mívali plno. V projektu Porozumění v integraci určitě po Novém roce pokračovat nebudeme,“ potvrdila Pavlína Dvořáková.

Že cizinci ihned odešli za prací jinam, je podle ní logické. „Většinou v Mongolsku z minimálního platu živí dalších osm až deset lidí. I když jsme s nimi řešili nejrůznější dluhy a půjčky, týkalo se to většinou peněz, které si brali kvůli operacím příbuzných doma v Mongolsku, tam funguje jen lichva a vše se draze platí,“ popsala Dvořáková.

Zaměstnanci z Mongolska v Blansku mezi některými starousedlíky příliš populární nebyli. Na nejrůznějších diskusních fórech se množily stížnosti na údajnou kriminalitu a přestupky, kterých se měli dopouštět. Vedení města kvůli tomu před lety jednávalo se zástupci Aposu i policie. „Byla to ale jen preventivní opatření, chystali jsme pro ně třeba informační letáčky o zdejším právním řádu. Kriminalita ani počet přestupků se nijak nezvýšily,“ ujistil šéf městské policie Martin Lepka. „Ani hromadný odchod mongolských pracovníků se teď nijak neprojevil na počtu nebo skladbě přestupků,“ dodal jeho zástupce Stanislav Sotolář.

Podle pracovníků Charity se občasné přestupky týkaly pití před jízdou nebo chybějících dokladů.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.