Tato čísla vyplývají z velkého průzkumu hodnot a postojů v české společnosti, jehož výsledky včera zveřejnila Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Velký toleranční skok zaznamenali také v Čechách, na Moravě byl ale ještě o něco výraznější. "Myslím, že toto téma se v médiích přetřásalo tak dlouho, že už si lidé na něj zvykli. Většina společnosti nepovažuje homosexualitu za něco nenormálního," poznamenal koordinátor projektu a sociolog Ladislav Rabušic.
Nepřátelství vůči muslimům roste
Nadějnou zprávu pro všechny gaye a lesbičky ovšem mírní Mirek Zajdák ze sdružení Kluci.info. Podle něho se situace zlepšila spíš jen ve městech.
"Skoro se mi těm šestnácti procentům nechce věřit. Já jako Brňák jsem se nesetkal s problémem. Z doslechu ale vím, že na venkově je to jiné," řekl Zajdák.
Podle výsledků průzkumu nezměnili lidé postoj jen k homosexuálům. Ze zveřejněných čísel vyplývá, že jsme tolerantnější i k lidem s kriminální minulostí, nakaženým AIDS nebo drogově závislým. "Opačné tendence se pak objevily v souvislosti s muslimy," doplnil jeden z tvůrců výzkumu, politolog Roman Chytilek.
Zatímco před deseti lety muslimy odmítalo 15 procent dotázaných, nyní je toto číslo dvojnásobné.
Výzkum potvrdil také teorie o věřících a konzervativních Moravanech. Na otázku, jak moc je víra v životě důležitá, odpověděla čtvrtina Moravanů, že hodně. To je téměř dvakrát víc než v hlavním městě. Přesto i na východě země věřících ubývá. "Naše republika ve světě patří mezi největší bezvěrce," podotkl Rabušic.
Potřebuje žena dítě? Sedmdesát procent říká ano
Morava se od zbytku České republiky zřetelně odlišuje také v dalších pasážích. Jde hlavně o pohled na roli muže a ženy, na rodinu nebo nevěru. Ve všech těchto bodech jsou obyvatelé Moravy konzervativnější.
Sedm z deseti místních obyvatel si například myslí, že žena musí mít dítě, aby splnila své poslání. Stejně podle průzkumu uvažovali Moravané i v roce 1991. Podobný názor má přitom jen čtyřicet procent dotázaných Pražanů.
V čem se naopak se zbytkem republiky lidé na Moravě shodnou, je politika. Tedy nezájem o ni. "Dá se to vysvětlit dvěma způsoby. Buď jsme spokojení a soustředíme se na vlastní život. Nebo si myslíme, že s politikou stejně nic nenaděláme, a rezignujeme," řekl politolog Chytilek.
Výzkum, který fakulta zveřejnila, probíhal během minulého roku. Výsledky pak sociologové porovnali s předchozími výzkumy z roků 1991 a 1999.
"Postup byl naprosto stejný. Několik otázek se ale změnilo podle toho, jak se společnost rozvíjela. Naposledy přibyly například dotazy na imigraci," popsal Rabušic.
