Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na řadě s opravou je další náměstí v Brně. Tentokrát Moravské

  9:47aktualizováno  9:47
Koalice na magistrátu se chce zásadně zapsat do podoby Brna. Politici právě vypsali soutěž na podobu Moravského náměstí, kde po válce vznikla díra po zbořeném Německém domě. A měnit touží i Mendlovo náměstí.

Parkem na Moravském náměstí se dnes pouze prochází, sem tam někoho k zastavení zláká fontána. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Kancelář městského architekta v Brně ještě ani nezačala pořádně fungovat. Její šéf Michal Sedláček ji zatím organizuje v prázdné kanceláři na Zelném trhu. Politici na magistrátu i v největší městské části Brno-střed ale rozběhli hned několik plánů, které mohou zásadně přeskládat tvář centra města.

Tento týden oznámili architektonickou soutěž na podobu horní části Moravského náměstí politici radnice Brno-střed. Ještě do roku 1945 tam stával Německý dům, který sloužil jako kulturní středobod německy mluvících obyvatel Brna. A pak také jako centrum nacistické moci ve městě.

Dnes tam je zanedbaný park s fontánou, kde se jen občas konají politické mítinky nebo vánoční trhy. Budoucí podobu by měl načrtnout vítězný návrh architektů. Stavět se podle plánu má za dva roky, rekonstrukci za 25 milionů korun zaplatí magistrát.

Architekt bude mít nad soutěží dohled

„Návrhy by měly určit jasné vymezení pěších tras navazujících na relaxační plochy zeleně. Mohou být doplněny vodními prvky, kavárnou a místy pro instalaci venkovních výstav. Záměrem města je mimo jiné zřídit dle historické stopy pěší propojení do ulice Mášovy, formou místa pro přecházení přes ulici Koliště,“ uvedl radní městské části Brno-střed Petr Bořecký (ANO).

Bořecký je i architektem s vlastním ateliérem a 53 architekti. A zároveň šéfem komise pro územní plánování na „velké“ radnici. Společně s investičním náměstkem a spolustraníkem Richardem Mrázkem se zviditelnil, když překvapivě představili návrh hnutí ANO na třetí variantu polohy hlavního vlakového nádraží, kterou v tichosti půl roku připravovali.

Hlavní architekt Sedláček, který Moravské náměstí označil za jedno z opravdu nelíbivých míst Brna, zasedne v porotě, aby měl nad podobou soutěže dohled.

Dvě části rozlehlého Moravského náměstí už rekonstrukcí prošly. Prostranství před budovou Moravské galerie podle návrhu architekta Petra Hrůši zdobí symboly čtyř ctností. A předchozí vedení města nechalo také opravit plochu kolem „stopaře“, jak Brňané přezdívají zdejší soše rudoarmějce se zdviženou rukou. Podle odborníků Moravské náměstí další práce potřebuje. „Je to takový divný hybrid. Chybí mu konkrétnější cíl, který by náměstí charakterizoval,“ vyjádřil se vedoucí Ústavu navrhování VUT Karel Havliš.

Jak připomenout Německý dům

Práce architektů, kteří se do soutěže o podobu frekventovaného parku přihlásí, ale bude mít i výrazný historický přesah. Měli by se vypořádat právě s minulostí v podobě šedesát let nestojícího Německého domu. Radní si přejí, aby architekti na objekt nějakým způsobem upozornili.

„Uvítali bychom tam nějakou retrospektivu bývalého Německého domu či pomníku císaře Františka Josefa II., který před ním stával. Zadání je ale nastaveno tak, aby bylo co nejvíce otevřené a kladlo důraz na parkovou a oddychovou plochu tohoto prostoru,“ potvrdil radní Brna-střed Michal Doležel (Žít Brno).

Do debaty se hned zapojil někdejší náměstek primátora za ODS Robert Kotzian, dnes šéf spolku Brno+. Ten by chtěl něco více než jen pomník. „Velmi podnětný byl návrh architekta Petra Hrůši z roku 2011. Ten zahrnoval stavbu Evropského domu – budovy, která by se vypořádala s totalitní minulostí prostoru,“ vysvětlil Kotzian.

Není to přitom jediné brněnské náměstí, nad jehož podobou bude probíhat debata. Už v únoru Bořecký načrtl myšlenku přeskládání nevzhledného Mendlova náměstí. Navrhl za stovky milionů zredukovat počet jízdních pruhů ze čtyř na dva, jeden pár zastávek pro tramvaje a vytvoření parku. O rekonstrukci místa na Starém Brně se mluví deset let. Místo náměstí je to spíše frekventovaný dopravní uzel, který těžce poznamenaly rozsáhlé demolice v 60. letech.

Autoři:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.