Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nepotřebují peníze? Moravské zemské muzeum odmítlo dvoumilionový grant

  12:25aktualizováno  12:25
V pondělí vyrazil ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner do Prahy. Asi nebude mít čas kochat se krásami barokního Nostického paláce na Malé Straně, kam míří. Musí totiž náměstkyni ministra kultury Anně Matuškové vysvětlovat, proč na podzim propustil Martinu Galetovou.

Moravské zemské muzeum vystavovalo v minulosti i takzvaný boskovický poklad. ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Mezinárodně uznávanou antropoložku ověnčenou cenami, která díky svým projektům získala pro muzeum v posledních letech granty za skoro tři miliony. Ani to ale řediteli Reissnerovi nestačilo.

Příběh jejího propuštění se začal psát už před rokem a jako první na něj upozornily LN. Loni v únoru totiž Reissner odmítl podepsat smlouvu na grant za více než dva miliony, který Galetová pro muzeum získala. S žádostí o něj přitom ředitel souhlasil. To se stalo poprvé v dějinách Grantové agentury a vzbudilo to pozdvižení mezi vědci.

Ještě větší údiv pak následoval, když dal Reissner Galetové výpověď těsně poté, co se vrátila z rodičovské dovolené. Matka tří dětí při ní zvládala pracovat jako kurátorka Pavilonu Anthropos a vést mezinárodní vědecký časopis. Za výzkum ozdob pravěkých lidí navíc dostala prestižní cenu, kterou se dodnes muzeum chlubí na svých webových stránkách.

„V depozitářích muzea jsou předměty, které nemůžu studovat jinde,“ říká Galetová. Vyhazovem tak zároveň ztratila dřívější možnost neomezené vědecké práce.

Ačkoliv byla propuštěna jako jediná, je podle ředitele Reissnera jediným důvodem výpovědi reorganizace. „Pracovní poměr s ní byl rozvázán pouze a výhradně proto, že byla zrušena pozice, na níž byla zaměstnána,“ uvedl ředitel.

Vědci: Ředitel by měl rezignovat

Za Galetovou se postavily vědecké kapacity z oboru, které říkají, že by měl ředitel Reissner rezignovat.

„Poškodil pověst muzea. A jestliže ministerstvu kultury nevadí, že ředitel odmítl peníze pro muzeum, pak je to vlastně dobrá zpráva, protože to znamená, že ministerstvo i muzeum mají peněz dost a další nepotřebují,“ ironicky komentuje profesor Martin Wihoda z Filozofické fakulty MU v Brně. Zasedal také v komisi, která hodnotila projekt Galetové.

„Pověst muzea naopak poškozuje kampaň vedená jeho bývalou zaměstnankyní. Tvrzení o poškození rozpočtu instituce je spekulativním konstruktem a nelze je přijmout,“ oponuje Reissner. Za něj se zatím staví i ministerstvo kultury, které je zřizovatelem muzea.

„Ministerstvo prověřilo postup vedení muzea a nezjistilo žádná závažná pochybení,“ uvedla mluvčí Simona Cigánková s tím, že úřad má k dispozici právní rozbory, které mu dávají za pravdu.

Nepomohla ani interpelace poslance Jiřího Zlatušky (ANO), bývalého rektora Masarykovy univerzity. „Pokud pan ministr (Daniel Herman z KDU-ČSL - pozn. red.) ve věci nějakým nápravným způsobem nezasáhne, je podle mého názoru možností cesta soudní žaloby paní Galetové na muzeum,“ poznamenal Zlatuška. K tomu se zatím Galetová nechystá.

Případ má na stole i ombudsmanka Anna Šabatová. „Podnět jsme na konci roku přijali. Ochránkyně zatím věc analyzuje a komunikuje se stěžovatelkou,“ popsala Iva Hrazdílková, mluvčí ochránkyně práv.

Galetová mezitím podala žádost o grant znovu - a peníze, které mělo původně získat moravské muzeum, dostala Západočeská univerzita v Plzni, jež její projekt zaštítila.

Zaměstnanci pod tlakem

Propuštění Galetové ale poukázalo na atmosféru v největším jihomoravském muzeu. Nynější i bývalí zaměstnanci ji pouze pod slibem anonymity popisují jako panoptikální. Ředitel Reissner podle nich vyžaduje naprostou loajalitu a nekritičnost. Nepohodlní pracovníci jsou prý vystaveni šikaně. Což naznačuje i dopis deseti profesorů a docentů ze dvou univerzit ministrovi kultury.

„Případ považujeme za mimořádně závažný i v celospolečenském kontextu, neboť vykazuje znaky genderové diskriminace a mobbingu na pracovišti, a to uvnitř jedné z našich nejváženějších kulturních institucí,“ stojí v dopise.

Není to přitom první stížnost, která na ministerstvo kultury dorazila. Už před třemi lety si na Reissnerovo chování stěžoval jeho bývalý náměstek Václav Martínek. Ředitel jej odvolal bez vysvětlení, a navíc se k němu choval hulvátsky, napsal v dopise, který má MF DNES k dispozici.

Za Reissnera, který dříve šéfoval magistrátnímu odboru kultury, se ale dosud vždy postavili lidovečtí ministři kultury. Do funkce se dostal bez výběrového řízení poté, co bez udání důvodů odvolal ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) dlouholetého ředitele muzea Petra Šuleře.



Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz
Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz

pomůžete tak jiným maminkám, které mají porod před sebou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.