Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brněnské muzeum slaví 200 let. Na výročí chce pozvat i prezidenty

  14:49aktualizováno  14:49
První artefakty dostalo od osvícených moravských šlechticů už v roce 1817. Dnes se Moravské zemské muzeum pyšní více než šesti miliony exponátů, včetně slavné Věstonické venuše. Oslavy, které muzeum zahájilo před pár dny, vyvrcholí příští rok. Organizátoři chtějí do Brna pozvat hlavy šesti evropských států.

Jednou ze stálých expozic v Moravském zemském muzeu je část o Sv. Cyrilovi a Metodějovi a počátcích křesťanství na Moravě. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Moravské zemské muzeum, které vzniklo o rok dříve než pražské Národní muzeum, koncem týdne odstartovalo rok oslav 200 let existence.

Nejstarší muzeum v Čechách a na Moravě už v roce 1818 mohl přivítat první návštěvníky. Tehdy ovšem nesl název Františkovo muzeum, protože to byl císař František I., který jej dekretem schválil.

O dvě stoletní později při oslavách muzea možná Brno zažije i velké policejní manévry. Na podzim příštího roku by totiž do města mohli dorazit také prezidenti visegrádské čtyřky, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. K nim se přidají první muži Rakouska a Slovinska. Muzeum je totiž pozvalo na koncert, který připravuje na Zelném trhu.

„Jednání čtyřky se má konat příští rok v Česku a my věříme, že naši diplomaté vyjednají, aby se prezidenti setkali v Brně a zúčastnili se koncertu Eurovize, který chystáme. Jednáme s Kanceláří prezidenta republiky a chceme pozvat i prezidenty Rakouska a Slovinska,“ upřesnil ředitel muzea Jiří Mitáček s tím, že v podání brněnského symfonického orchestru zazní na koncertu především skladby, které jsou uloženy v oddělení hudebních dějin muzea.

Ozbrojenci už hlídkovali v muzeu

Po deseti letech by tak Brno mohlo zažít obdobná bezpečnostní opatření jako v květnu 2007. Tehdy totiž na jih Moravy dorazilo na summit středoevropských států čtrnáct prezidentů. Jejich jednání v té době na jeden den úplně uzavřelo centrum města pro auta a bezpečnostní opatření omezila i chodce.

Ozbrojenci ale v muzeu hlídkovali už v pátek. To když se v přízemí Dietrichsteinského paláce otevřely vitríny se vzácnými exponáty nové výstavy Ústavu Anthropos. Ten zahajuje celoroční cyklus, který je také součástí oslav a představí se v něm jednotlivá oddělení tím nejlepším ze svých sbírek. Střídat se budou zhruba po měsíci.

„Startujeme originály, jež jen výjimečně opouštějí naše sbírky, a proto je hlídá speciální bezpečnostní systém. Dva z nich mají status národní kulturní památky,“ řekl šéf ústavu Martin Oliva.

První je rytina ženské postavy na mamutím klu z Předmostí u Přerova, stará zhruba 30 tisíc let. Druhou pak asi 27 tisíc let stará plastika muže, která patrně sloužila šamanovi. „Je zvláštní v tom, že mužské symboly tehdejší lidé prakticky neztvárňovali,“ upozornil Oliva.

Dvojici doplňuje vysušená lidská hlava tsantsa z povodí Amazonky. „Indiáni takto preparovali hlavy nepřátel a vyráběli si z nich talismany,“ poznamenal šéf ústavu.

Vedle „představovacího“ cyklu muzeum připravuje například novou stálou výstavu mapující významné osobnosti, události a instituce Moravy ve 20. století nebo expozici, při níž se návštěvníci vrátí do doby vzniku muzea. „Vystavíme třeba originální mobiliář pracovny císaře Františka I., jenž si půjčíme z Rakouska, nebo exponáty, které mohli lidé spatřit v 19. století a my je stále máme ve sbírkách,“ dodal Mitáček.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.