Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na jižní Moravě mrzlo opravdu nezvykle. Ovoce i víno ale bude

  9:35aktualizováno  9:35
Dubnové mrazy překvapily jihomoravské vinaře i ovocnáře, na cenách jejich produktů se to však příliš neprojeví. Podraží zřejmě jen meruňky. Nějakého zásadního nedostatku hroznů či jiného ovoce se tak lidé bát nemusejí.

ilustrační snímek | foto: Kateřina Hovorková, MF DNES

Tradičně na výkyvy počasí nejvíc doplácejí menší vinohradníci a pěstitelé ovoce. Podle vinohradníka Leoše Jakubce z Agry Horní Dunajovice na Znojemsku byl mráz hodně netypický (o hrozící škodě jsme psali zde).

„Takový jarní mráz jsem nezažil. Ten poslední v roce 2012 byl trochu něco jiného, udeřil v jednu noc, a ne ve třech dnech jako tentokrát,“ porovnal Jakubec. Ze sta hektarů má poškozeno minimálně dvacet. „Odhadovat škody je ale předčasné, jelikož nevíme, jak bude réva obrážet z vedlejších oček,“ dodal.

Namlsali jsme se, že mrzne jen občas, říká vinař

Na vyčíslení škod je brzy i podle šéfa Znovínu Znojmo, největší vinařské firmy na Znojemsku. „Nyní nás čeká teplý týden, což by mělo vinice nastartovat. Nicméně škody odhaduji na 10 až 20 procentech vinic,“ vyčíslil Pavel Vajčner.

I on zmiňuje netypický mráz, který ničil nejen v nižších polohách, ale „sedl“ třeba i na Šobes, jednu z nejstarších a nejznámějších viničních tratí v republice, která je v kopci.

Jarní mrazy udeří jednou za čtyři pět let. Interval obvyklý asi v posledních dvaceti letech. „Předtím byl častější – jednou za dva tři roky. Teď jsme se namlsali toho, že přijde jen občas, a vysazujeme i v dolinách, které mráz nyní postihl především,“ popisuje Vajčner.

Přitom platí úměra – čím víc vinic, tím menší katastrofa. „Máme patnáct viničních tratí několik kilometrů od sebe a každá se chová jinak. Kdo má jen jednu, má riziko podnikání obrovské. U nás se to rozloží,“ vysvětluje Vajčner.

Místo zmrzlých meruněk vysázejí víc okurek

Víc než vinaři si kvůli jarnímu mrazu zoufají ovocnáři. Třeba v sadech ZEAS Lysice na Blanensku momentálně krásně kvetou jabloně. Jenže po rozpůlení jsou uvnitř černé.

„Z takového květu se plod nikdy nevyvine. Na jabloních jsme kvůli mrazu přišli asi o 68 procent úrody. Největší poškození je však u hrušek, kde jsme přišli o veškerou úrodu,“ počítá Jiří Šafář, šéf firmy s devadesátihektarovými sady.

Studené počasí nejvíc poškodilo meruňky a třešně. Rozsah škod ale pravděpodobně nedosáhne úrovně roku 2011, kdy květnové mrazy poničily 60 procent výsadeb a ovocnáře připravily na tržbách o půl miliardy korun.

Stejně jako v případě vinic ale záleží na výměře sadu. Třeba Miroslav Blahušek, soukromý zemědělec z Vacenovic na Hodonínsku, musí zasadit víc okurek a brambor, aby jeho podnikání přežilo. „Specializujeme se na meruňky už deset let, ale taková rána nás nikdy nepostihla. Pomrzlo odhadem osmdesát procent úrody,“ vypočítává.

Podle něj byl největší problém v tom, že meruňky čerstvě odkvetly a nasadily plůdky kolem sedmi milimetrů a to je období, kdy jsou nejzranitelnější. Zatímco v případě meruněk se dají očekávat výkyvy v prodejních cenách, u ostatního ovoce se problémy spíše neprojeví. Například jablek je v Evropě dost, a to kvůli embargu na jejich vývoz do Ruska.

Pomáhá pojištění i speciální výživa rostlin

Zemědělci i vinohradníci se s nástrahami počasí potýkají několikrát do roka, a proto se snaží výkyvy eliminovat. „Všechny plodné vinice máme pojištěné proti zimním i jarním mrazům. Byl to krok správným směrem,“ pochvaluje si Jakubec z dunajovické Agry.

Existují i desetiletí osvědčené vychytávky proti mrazům – pálení balíků slámy nebo zapalování parafinových svící.

„Taková ochrana určitě nějaký smysl má, avšak pouze v případě, že přijde ranní mrazík kolem nuly. U nás to je nereálné, máme čtyři sady odloučené od sebe. Pokud přijde celonoční mráz v takovém rozsahu, nezbývá než doufat a posílit rostliny výživou, aby více zvládly,“ přibližuje Šafář z Lysic.

Ředitel ovocnářského podniku Patria Kobylí Vavřinec Charvát si pak stěžuje, že stát dotuje pojištění proti rozmarům počasí jen u menších firem. „Nás se státní podpora netýká a to nás diskriminuje,“ míní Charvát.

Státní podpora omezená velikostí podniku platí od roku 2014. „Bylo by dobré, aby se nad tím úředníci zamysleli. Mráz postihuje podniky bez ohledu na jejich velikost,“ dodává.

To by se v budoucnu mohlo změnit. „Obrátíme se na premiéra a vládu s žádostí o zvýšení garantované výše pojištění z 25 na 50 procent a umožnění pojištění i velkých podniků,“ přislíbil hejtman Michal Hašek. Současně má vzniknout fond nepojistitelných rizik, který by se vztahoval na zemědělství obecně.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.