Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Apokalypsa nenastala, oddechli si pěstitelé. Mrazů se však pořád bojí

  9:46aktualizováno  9:46
Dopadlo to lépe, než jsme doufali, tvrdí nyní jihomoravští vinaři. Mrazy koncem minulého týdne nezpůsobily tak velké škody, jak se původně zdálo. To někteří ovocnáři jsou na tom hůř.

Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

První odhady škod měl v pondělí Martin Půček ze Svazu vinařů ČR. Z prvních čísel z dotazníků, které svaz vinařům rozeslal, je prozatím vyčíslil maximálně na 20 procent.

„Jsou to čísla celorepubliková. Můj odhad je spíš kolem patnácti, ale přesněji budeme vědět až koncem týdne,“ podotkl. Loňský černý scénář, kdy byly ztráty ve vinohradech i třicetiprocentní, se tak nezopakoval. Téměř bez poškození jsou vinice na Znojemsku, naopak nejhůř dopadlo Hustopečsko, Bílovicko, škody počítají i na Velkopavlovicku nebo Slovácku.

Pomrznutí asi z dvaceti procent zatím celkově eviduje Vinařství Mikulica z Velkých Pavlovic. „Vinice máme rozeseté po celém katastru. Mráz byl celoplošný, ale o poškození révy rozhoduje více faktorů. Jsou tak lokality, kde bych to škodami vůbec nenazval, a pak místa, kde je to padesát na padesát,“ vysvětlil Petr Mikulica s tím, že teď musí počkat, jak si réva povede při dalším růstu a oteplení.

Opatření v tomto vinařství nedělají právě kvůli roztroušenosti svých vinic. „Je potřeba, aby měly aspoň hektar, jinak to je neefektivní. Loni se nám mrazy vyhnuly, teď jsme napjatí,“ poznamenal.

Vše se ukáže až během příštích týdnů

Nejhorší obavy se nepotvrdily ani podle předsedy Ovocnářské unie Moravy a Slezska Iva Pokorného. „Všichni ještě počítají. Dopadlo to ale lépe, než jsme čekali, apokalypsa nenastala. Je to ale příroda, vše se ukáže až během několika příštích týdnů,“ poukázal na to, že výkyvy v nasazení květů jsou až několikatýdenní. Zatímco meruňky vykvetly v roce 2007 už 13. března, v roce 1996 až 25. dubna.

U mrazů navíc platí, že udeří v pásech, a tak zatímco jeden pěstitel se raduje, jeho soused počítá ztráty. Například AGRO Stošíkovice na Znojemsku přišlo o meruňky.

„U těch je poškozeno 80 až 100 procent květů, u třešní podle polohy a odrůdy 50 až 60 procent. U ostatního ovoce – jablek, hrušek, višní a slivoní – jsou škody 30 až 60 procent. To znamená, že u některých odrůd by neměl být vzhledem k bohatému kvetení snížen výnos, u některých ale ano,“ vypočetl jednatel společnosti Libor Kahoun.

Proti mrazu se bojuje výrobou mlhy i vrtulníkem

Ukazuje se přitom, že ani nejdůkladnější prevence bohatou úrodu nezajistí. Agro Stošíkovice poprvé použilo speciální stroj na výrobu mlhy (psali jsme zde). V sadech také pálí koks a někdy také stříká na stromy vodu.

Nejčastější metoda spalování parafinových svící v sadech je zase nákladná a náročná (psali jsme zde). Na jeden hektar se musí zapálit více než 200 svící, které vydrží hořet asi 10 hodin, což vyjde asi na 40 tisíc korun. Dalším již vyzkoušeným způsobem je promíchávání vzduchu vrtulníky.

„Je to ale nákladné a funguje to jen tehdy, když jsou vrstvy vzduchu těsně nad sadem teplejší než při zemi. Vrtulníky navíc nemohou létat za tmy,“ uvedl Pokorný.

Podle meteorologů nemá být do konce dubna příliš teplo, ale strachovat se budou zemědělci ještě v květnu. „Z pátku na sobotu se má objevit zase mrazík. Pak také přijdou obávaní ledoví muži v květnu. Pamatuji se, že v roce 2012 mrzlo ještě 18. května,“ uzavřel Půček.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.