Mužáci z Hrušek patří mezi šestnáct unikátních čistě mužských pěveckých sborů,...

Mužáci z Hrušek patří mezi šestnáct unikátních čistě mužských pěveckých sborů, které působí v Podluží. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ženské hlasy nejsou třeba. Mužáci zažívají boom, bývají chloubou obce

  • 8
V jihomoravském Podluží pomalu není obec, jejíž čest by nehájil vlastní mužský pěvecký sbor. Mužáci jsou podle etnografů unikátní fenomén. Sbory právě plánují svůj festival.

Zhruba za měsíc se počet obyvatel ani ne dvoutisícových Hrušek kousek od Břeclavi až zdvojnásobí. Sjedou se tam totiž na dvě stovky mužáků a jejich publikum.

Šestnáctka mužských pěveckých souborů je unikátem oblasti Podluží, která se rozkládá na Břeclavsku a Hodonínsku v kraji vína. Na místě budou pět všechny sbory až na jeden. Mužáci teď zažívají velké znovuzrození. Je to zájmem o kořeny, který je podle etnologů výrazným trendem.

„Sbory mužáků vznikají od padesátých let minulého století. To, co se odehrává dnes, by se dalo nazvat takovou renesancí. Lidé pátrají v archivech po starých písních, oživují repertoár,“ vysvětlila Klára Císaríková z brněnské pobočky Etnologického ústavu Akademie věd, který má rozsáhlý archiv písní z Podluží.

Mnozí mužáci přitom nepějí jen staré skladby. Vznikají dokonce nové lidové písně díky místním kapelníkům dechové hudby. Podobně jako experti poznají podle nepatrných variací kroje konkrétní obec, liší se dědiny i písněmi.

Rozhodně to není zábava jenom pro staříky

Že by v jedné oblasti téměř každá obec měla svůj vlastní mužácký soubor, který pravidelně zpívá a zkouší, to je podle etnoložky Císaríkové unikátní i v evropském měřítku. A že tady tradice v takové míře přežily, přitom můžou vděčit nejspíše i vínu. Ve sklípku se totiž pěje daleko lépe.

Kdo by si myslel, že jde jen o zábavu důchodců, nepěkně by se pletl. „Rozhodně to není zábava jenom pro staříky. Mužákům bývá od třiceti až třeba do pětasedmdesáti. A samozřejmě lákáme i mladší,“ usmívá se jeden z pořadatelů, František Tichý, jinak také bývalý starosta Hrušek a hlavně člen zdejších mužáků.

Mužácký pěvecký sbor Svobodničan, Mužáci z Tasovic, Švarcavan – mužáci z Nosislavi. Mít vlastní sbor je dnes pro podlužácké obce věcí cti.

A zatímco leckde jinde bývají centrem kulturního života dobrovolní hasiči a starostové tvrdě bojují, aby v obcích zůstala aspoň samoobsluha nebo místní hospoda, v Podluží na sebe kulturu vážou právě mužáci. Přijde jim to přirozené.

„Když jde někdo žádat o ruku, má svatbu nebo pohřeb, zpíváme. Vystupujeme na všech akcích – i na hodech či narozeninách. Vracíme písně do života,“ popsal vedoucí mužského sboru Kostice–Tvrdonice Bohumil Gál. Sám bývalý policista.

Učit se ze starých zpěvníků je dřina

Mužáci, mezi kterými jsou i řidiči z povolání či malíři nebo podnikatelé, mají zpěv jako koníček. To ale rozhodně neznamená, že se jen tak jednou za čas sejdou a zpívají před publikem. Součástí života pánů jsou pravidelné zkoušky. Ovládnout písničky, které jsou často desítky let staré, totiž trvá měsíce a roky.

„Scházíme se pravidelně každý týden. Bez trénování bych rozhodně před lidi nešel. Naučit se vše zpívat ze starých zpěvníků je dřina, ale když to pak zvládneme a vše zní, jak má, je to perfektní zážitek,“ dodal Gál.

A jak sám říká, vystopovat, kdy se v obci začali scházet chlapi, aby společně zpívali, je obtížné. Původní sbor vznikl v roce 1927 a obnoven byl v 80. letech, dnešní členové si ale nepamatují, že by někdy nezpívali. Je to pro ně přirozenost.

Ze svého setkání chtějí vytvořit událost

Za sebou mají zdejší mužáci třeba také natočení vlastního hudebního CD. A v Kosticích–Tvrdonicích svůj „konkurenční“ sbor daly dohromady i ženy. Mladé naděje si tam vychovávají i v dětském souboru Kostičánek, který na akcích často plní roli „předskokana“.

Letos se zpívání bude konat 21. května už pošestnácté. Pořadatelství rok co rok rotuje po jednotlivých obcích Podluží. Teď mužáci hlásí, že chtějí do Hrušek přilákat mnohem větší publikum a udělat ze svého setkání událost.

Moravské navazování na tradice získává přímo světový věhlas, dokazuje to jiná část zdejšího folkloru. Tanec slovácký verbuňk, kterému se mnozí z mužáků také věnují, to v roce 2005 dotáhl až na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO.