"Srnčí zvěř je velmi přizpůsobivá, a proto se jí tak daří. V honitbách jí už máme podstatně více než zajíců," říká například jednatel okresního mysliveckého spolku ve Znojmě Petr Schmuttermeier.
"Za dob mého dědy myslivci zastřelili tak dva kusy srnčí a my nyní lovíme až čtyřicet kusů. A přesto se myslivcům někdy vyčítá, že tuto zvěř nechávají přemnožit," dodal.
Zajíce zabíjejí auta a nemoci
Zajíců bylo ještě před několika desetiletími v kraji tolik, že je lidé odchytávali a prodávali za valuty hlavně do Francie. Nebylo výjimkou, že jich myslivci z jednoho spolku chytili i několik set a z honu si je odnášeli domů nejen všichni lovci, ale také honci.
Nyní se tak jeden dva kusy objeví v tombole na mysliveckých bálech. Hodně zajíců zahyne na nemoci, hlavně na tularémii. Nesvědčí jim velké lány, které jim poskytují jednotvárnou potravu, a snad nejvíce je "kosí" automobily.
Zvláště nyní v březnu, kdy si hledají samice. "Přejetého zajíce teď na silnici vidím už takřka každý druhý den," poznamenal myslivec Schmuttermeier.
Výsledky sčítání z jednotlivých honiteb nejprve přicházejí na odbory životního prostředí a pak teprve půjdou na kraj. "Už nyní se snad dá říci, že se zvyšuje i počet divočáků," říká vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice Vilém Vyhnálek.
Černé zvěři se v kraji daří díky tomu, že má dostatek potravy. Na jižní Moravě se pěstuje hodně kukuřice a divočáci se v ní rádi "pasou". Kukuřičná pole je dokonce živí i v době, kdy už je plodina zaoraná. "Jakmile už v lesích nejsou žaludy, přemísťují se na pole a vyrývají z nich loňské klasy," říká Petr Schmuttermeier.
Sčítat zvěř se na první pohled zdá jako marná práce. Myslivci k tomu používají několik metod, ale výsledné číslo skutečně nemusí být příliš přesné. "Jsem trochu skeptický, že tyto údaje, které na úřadu shromažďujeme, vypovídají o aktuálním stavu zvěře," přiznává Vyhnálek. "Myslím, že srnčí a černé zvěře bude ve skutečnosti více než na papíře," dodal.
Spočítat zvěř? To snad ani nejde
Jakou metodu myslivci používají? "Procházíme takzvaná vzorková pole, to znamená části honitby, které jsou málo, středně i hodně zaplněné zvěří. Počítáme kusy, které přitom vidíme, ale sledujeme i její pohybové stopy," popsal Schmuttermeier.
Pohybovou stopou jsou pro myslivce mimo jiné i trus zvířat nebo šmouha na stromě jako znamení, že se o něj otřel divočák.
