K účasti v Brně už strana vyzvala své příznivce i hnutí Národní odpor, které ministerstvo vnitra označuje za fašistickou a neonacistickou organizaci. "Akce se zúčastní zhruba tisíc demonstrantů," uvedla mluvčí brněnské policie Andrea Procházková.
Na uzdě je má udržet zásahová jednotka, kriminalisté, jízdní policie, dopravní služba a také policejní psovodi. I Městská policie Brno nasadí do ulic téměř všechny své strážníky, včetně speciálního štítového družstva.
Pochod začne ve 13:00 na náměstí Svobody. Po krátkém mítinku projdou účastníci ulicí Masarykovou, Nádražní, Benešovou, Divadelní, Rooseveltovou, Joštovou a Rašínovou ulicí se vrátí zpět na náměstí.- čtěte První máj bude zelený, rudý i hnědý, agitovat do voleb budou všichni
Radnice městské části už kvůli páteční demonstraci vyzvala všechny Brňany k opatrnosti. "Lidé by neměli chodit do centra města a řidičům doporučujeme, aby v něm neparkovali," uvedl starosta Libor Štástka (ODS).
Z trasy pochodu by proto mělo do pátku zmizet všechno, co by mohli extremisté použít při pouličních potyčkách. "Židle, stoly, květináče nebo třeba reklamní stojany," uvedl Šťástka.
Pochod může být rozpuštěn
A kromě majitelů obchodů a restaurací se akce pravicových extremistů dotkne i Brňanů. V centru města nepojedou tramvaje.
"Uzávěra se dotkne hlavně náměstí Svobody, ale pravděpodobně také oblasti Hlavního nádraží a Rooseveltovy ulice. Připravujeme objízdné trasy a náhradní autobusovou dopravu," uvedla mluvčí dopravního podniku Hana Pohanová. A dodala, že dispečeři se budou řídit pokyny policie.
Zástupci radnice budou v průběhu akce spolupracovat se znalcem. "A pokud nás upozorní, že pochod propaguje nějaké extremistické hnutí, necháme ho rozpustit," varoval Šťástka.
Přesně to se stalo před dvěma lety na prvomájové akci pravicových extremistů. Tehdy se rozpoutala bitka mezi policií a sedmi sty demonstranty. Když vytáhli vlajky se symboly Národního odporu, tehdejší tajemník úřadu Radovan Novotný akci po konzultaci z odborníkem na extremismus Miroslavem Marešem rozpustil.
Účastníci se však nerozešli, naopak. Následovala série bitek s policií, která musela použít dělobuchy i vodní děla a dav zatlačovali jezdci na koních. Sedm jich bylo zraněno. Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas však tvrdí, že žádné problémy ani konflikty na letošní ohlášení akci neočekává.
"Budeme jako vždy dodržovat zákon," řekl a varování radnice označil za strašení lidí. "Je to šíření poplašné zprávy," podotkl.
Cílem akce je podle něho vyzvat příznivce, aby Dělnickou stranu podpořili ve volbách.
demonstraci je nutné ohlásit, souhlas není potřebaZa nahlášenou oslavou prvního máje stojí krajní pravicoví extremisté, ví policie i vedení městské části. "Oslava" ochromí město. Ale proč tedy akci nejde rovnou zakázat? "Není to tak jednoduché, chyba je v zákoně," říká starosta Brna-střed Libor Šťástka. Jakoukoliv demonstraci totiž stačí ohlásit, organizátoři nepotřebují souhlas radnice. "Musí akci ohlásit nejméně pět dnů před jejím konáním a úřad má pak tři dny na to, aby akci zakázal nebo nijak nerozhodoval, což fakticky znamená povolení akce," vysvětluje advokát Tomáš Rašovský. To je podle Šťástky problém. "Ta lhůta je šibeniční. Během tří dnů není možné zjistit, jestli není organizátor napojený na problémové skupiny nebo hnutí," říká starosta. A podle Rašovského nemůže úřad zakázat demonstraci Dělnické strany předem "jen" proto, že jde o pravicové extremisty. "Musí k tomu být zákonné důvody, například kdyby shromáždění popíralo nebo omezovalo osobní, politická nebo jiná práva lidí kvůli jejich národnosti, pohlaví, rase, původu, politickému smýšlení, náboženskému vyznání a sociálnímu postavení. Nebo kdyby podněcovalo k nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů," tlumočil zákon Rašovský.   Radnice by akci mohla zakázat, jen kdyby se konala v den výročí narození nějaké osobnosti nebo na místě, kde převažuje nějaká menšina. Proti radnici stojí soudci Nejvyššího správního soudu, kteří už v minulosti rozhodli, že demonstrace se nemůže zakázat jen kvůli jejímu svolavateli. I kdyby se jednalo o člověka náležícího k extremistickým skupinám. "Protože by šlo o omezování práva na shromažďování a fakticky by se to rovnalo diskriminaci," podotkl Rašovský. "Kdybychom akci zakázali předem, bylo by to jen gesto, protože organizátoři by se obrátili na soud a ten by ji povolil," potvrdil Šťástka. Podle něho by pomohlo, kdyby radnice mohla vyčlenit místa, kde by se demonstrace nemohly pořádat a také kdyby svolavatelem mohla být jen organizace nebo sdružení. "A ne neuchopitelná fyzická osoba," podotkl starosta, který chystá změnu zákona. |
