Každý rok sem přijedou botanikové, klimatologové i geologové, aby zkoumali proměny zdejšího ekosystému.
češi na antarktiděČeská republika se řadí mezi hrstku států, které mají vědeckou polární stanicí v Antarktidě |
"Pomocí miniskleníčků trvale zahříváme mechy a lišejníky, které rostou v Antarktidě a jejich reakce na oteplení už tři roky sledujeme. Je to vlastně umělé navození stavu, který napodobuje celoplanetární proces oteplování. Simulujeme tím podmínky, které budou za deset patnáct let v této oblasti pokud bude oteplování pokračovat," přibližuje projekt rostlinný fyziolog Miloš Barták.
Právě letošní sezóna jeden z těchto dlouhodobých projektů završí. "Podobných dlouhodobých výzkumů v polárních oblastech moc není, takže máme pouze nepřímá vodítka," nechce odhadovat výsledky.
"Podobný výzkum dělali například Holanďané, ti zjistili, že v ekosystému, který se oteplí a kde je dostatek vody, dochází k růstu a rozvoji biodiverzity organismů v půdě, například různých řas a hub a dalších mikroorganismů. U vyšších rostlin, například trav, ale zaznamenali efekt právě opačný, mírně nepříznivý," vypráví Miloš Barták, který s dalšími dvěma českými vědci odlétá do Santiaga de Chile.
Odtud zamíří do jihochilského přístavu Punta Arenas a v prvním lednovém týdnu vyplují společně s expedičním materiálem na palubě ledoborce do oblasti ostrova Jamese Rosse. Někteří zde zůstanou až do prvního březnového týdne.
