"Pouliční kampaně nám přinesou až 95 procent pravidelných dárců," potvrdil například Ota Kubinec z Hnutí Duha. Za rok osloví lidé z ekologického sdružení zhruba sedm až osm tisíc lidí.
"S více než dvěma tisíci z nich potom sepíšeme dárcovský formulář, šedesát procent lidí potom platbu realizuje. To znamená, že jdou do banky a zařídí si pomocí formuláře trvalý příkaz, kterým posílají peníze každý měsíc," řekl Kubinec.
Charita ale lidi neláká. Bojí se podvodníků. "Přispívám raději prověřeným organizacím, které znám a které si vyberu. Než pod tlakem na ulici. Z těch pouličních sbírek si vybírám jen ty, co znám. To je třeba Světluška, barevné tkaničky pro Ligu vozíčkářů nebo Tříkrálová sbírka," říká pětatřicetiletá žena z Brna.
Ochota, ale i odmítání
Jiným "loviči" na ulici vysloveně vadí. "Drzost některých nezná mezí. Šla jsem po České a jeden dealer na mě haleká, slečno, no dobrý den, a hrne se ke mně. Tak jsem mu už naučeně odpověděla: Ne, díky, nemám zájem. V tu chvíli mi vstoupil přímo do cesty a osočil mě: To vás nemůžu ani pozdravit? A to nejste tak slušná, že mě pozdravíte nazpět," popisuje své zkušenosti studentka z Brna.
Dvacetiletý student Michal Hemza přispěl na zdravotně postižené. "Mě to nevadí. Vybírám si, na co přispěju. Když za to něco můžu dostat, jako třeba magnetku, tak dám," řekl student.
Velmi důležité jsou kampaně přímo na ulici i pro neziskovou organizaci Greenpeace. "Získáme takto až devadesát procent dárců," řekla Hana Bulánková z Greenpeace. V podobné situaci je i další nezisková organizace Amnesty International, která se zabývá lidskými právy. Lidé s vestami s logem této organizace ale na ulicích nevybírají přímo peníze. Shánějí nové členy. Ti musí zaplatit členský příspěvek 600 korun ročně.
"Amnesty International začala s touto kampaní v roce 2006. V té době měla asi 200 členů. Letos v lednu jich už měla více než 3 tisíce," uvedla tisková mluvčí Amnesty International Eva Dobrovolná. Kolik členů do organizace vstoupilo z ulice nevědí.
Přímý kontakt s lidmi si ale koordinátorka Lenka Pitronová pochvaluje. "Hodně lidí nám říká, že nás podporuje, ale neměli tušení, že mohou být členy."
Představitelé neziskovek se shodují na tom, že podpora běžných lidí je pro ně velmi důležitá. A pouliční kampaně jim v tom prokazují velkou službu. "Má to mnohem větší efekt než informace vyvěšené na internetu," sdělila Hana Bulánková z organizace Greenpeace.
Peníze vybírají brigádníci. Zaplaceno dostanou většinou za odpracované hodiny, některé organizace je platí podle úspěšnosti. "Plat brigádníků se liší podle toho, kolik dárců získají," řekl koordinátor náborové kampaně Hnutí Duha v Brně Michal Šimoník.
Firmy: pracovníky na ulici raději kontrolujeme
Osobní kontakt se vyplácí i soukromým firmám. Jednou z nich je síť ordinací praktických lékařů Moje ambulance, která na brněnský trh přišla před rokem a čtvrt. Dvě ambulance s několika ordinacemi za tu dobu přitáhly 8 tisíc klientů. Díky pouličním kampaním. Poslední dva měsíce pracuje na České sedm dealerů. Za tu dobu "ulovili" dva a půl tisíce pacientů.
"Pracovníky v terénu kontrolují naši manažeři. Předstírají zájem o registraci a sledují, jestli sdělují správné informace a zda dodržují stanovené postupy," řekla mluvčí společnosti Simona Součková.
Zato charita lidi moc nebere. Podle Martina Čepely, předsedy občanského sdružení Odraz, pro které v Brně pracuje pět brigádníků, za to mohou podvodníci. "Zatím jsme odhalili dva falešné kameloty. Dříve pro nás pracovali, než odešli, okopírovali si smlouvy a visačky a pod naším jménem pak prodávali různé předměty," vysvětlil Čepela.
Čtěte v pondělní MF DNES
Více o pouličních kampaních si přečtěte v pondělním vydání jihomoravské a brněnské přílohy MF DNES.
