Biskup Vojtěch Cikrle

Biskup Vojtěch Cikrle | foto: Archiv MAFA, MF DNES

Na dárky by mi košík nestačil, řekl biskup Cikrle

  • 1
První adventní nedělí začíná tento víkend čtyřtýdenní období, které je pro hodně lidí pouhým vyvrcholením předvánoční nákupní horečky. O to, v čem je smysl Adventu i jak ho prožívá, se v e-mailovém rozhovoru pro MF DNES podělil biskup Brněnské diecéze Vojtěch Cikrle.

Osobní setkání musel odmítnout kvůli angíně, kterou pro něj letošní Advent začal.

Pane biskupe, co je to Advent?
Slovo Advent znamená příchod. Je to tedy doba radostného očekávání a připravování cesty tomu, který je schopen provázet nás v naší touze po lásce, po naději, po pokoji. Adventní očekávání je touha po daru, který nám Bůh dává v osobě narozeného Ježíše Krista.

Co znamená Advent v dnešní době, v zemi, kde se většina lidí prohlašuje za ateisty?
Pro každého jistě něco jiného. Žijeme v uspěchané době, kdy mnoho lidí chce mít všechno a hned, a tak se doba čekání, nejen adventního, má tendenci zkracovat nebo překračovat jako zbytečná. Vánoce jsou přesto pojmem, který pro většinu lidí něco znamená. Třeba prožívání blízkosti či vzdálenosti druhých lidí, dárky, nebo čas, kdy mohu být s přáteli na horách. Obávám se, že Advent je pro mnoho lidí v důsledku chybějících duchovních kořenů, tlaku na nakupujících a koledy hrané v obchodech už od září, stále více ztotožňován s Vánocemi. Krása a kouzlo adventu, jak ho prožívají křesťané, je druhým lidem do jisté míry nepochopitelná.

Advent a Vánoce jsou pro vás vlastně vyvrcholení pracovního roku. Jak se připravujete?
Snažím se trávit více času v kapli. Pracovní program se nijak zvlášť neliší od jiného období, budu dělat to, co dělám i jindy. Čekají mě duchovní obnovy, přednášky, jednání a podobně.

Máte už připravená témata svých kázání?
Základní téma je o svátcích vždy stejné. Je dáno tím, co slavíme, liturgickými texty a životem. Snažím se lidem, kteří přijdou na půlnoční, říct něco o tajemství lásky Boha ke každému z nás, o naději, která je silnější než zlo. Jakými slovy to ale budu skutečně říkat, to ještě nevím.

Jak by se na Advent a Vánoce měli připravit lidé, třeba i ti, kteří to mají k Bohu dál než vy?
Nemám k Bohu blíž než mají ostatní lidé. Všichni k němu máme stejně daleko nebo i blízko. Ale k vaší otázce: Asi se ptát křesťanů ve svém okolí nebo ztratit ostych a chodit do kostela na bohoslužby.

Stížnosti na komerční pojetí Vánoc se opakují každý rok. Každý rok jsou Vánoce ve znamení většího a většího konzumu. Co s tím?
Je zřejmé, že v materialistické společnosti roste nebezpečí, že tou nejdůležitější rovinou prožívání svátků se stane jejich konzumní charakter. Ale svátky vždy zůstanou příležitostí k objevování životních hodnot a každý rok se modlím, aby věřící i ti, kdo se za věřící nepovažují, objevili v tomto čase něco, co obohatí jejich duši a lidské vztahy, ve kterých žijí, jejich rodinu a vzájemnou pospolitost.

Kde nakupuje dárky biskup? Vezme kreditní kartu a jde do největšího hypermarketu, kde naplní košík?
On by ten košík nestačil. Také se vás zeptám: kde myslíte, že by se daly koupit dárky pro všechny lidi brněnské diecéze? Protože mám touhu obdarovat opravdu každého. Věřící, hledající, i ty, kteří si říkají nevěřící – ti všichni jsou moje rodina. Jsem ale přesvědčen, že nejvzácnější a nejpotřebnější dary, které jsou schopny udělat lidi šťastnějšími, za peníze nikdy nekoupíte. A tak jsem obnovil činnost Charity pro ty nejvíce potřebné a v kapli se modlím, aby všichni byli obdarováni pokojem, radostí, láskou a vším, co potřebují.

Jak se díváte na "instituci" Ježíška? Je to z vaše pohledu správné, říkat dětem, že nosí dárky? A kdy a jak jim říci, že ty dárky nakonec žádný Ježíšek nekupoval?
To, že rodiče svým dětem říkají, že dary nosí "Ježíšek", nemá děti mást, ale připravovat je k pozdějšímu pochopení štědrosti Boha. Zatímco dřívější východní import Dědy Mráze měl vytlačit Ježíška z ideologických důvodů, současný západní import Santa Clause, původně, jak název říká, svatého Mikuláše, štědrého a sociálně cítícího biskupa z města Myry, jej vytlačuje z důvodů veskrze komerčních. Škoda, že tak lehce opouštíme kořeny, ze kterých vyrůstaly a vyrůstají duchovní tradice našeho národa a podléháme módním vlivům, kterými hýbe reklama. A kdy mají rodiče říct dětem pravdu? Obdobně jako v jiných věcech to musejí poznat sami

Panuje velké napětí, jak vlastně bude vypadat příští rok, jak hluboko se propadne ekonomika, jaké podoby bude mít finanční krize. Začnou se lidé více obracet i k duchovním stránkám žití, nebo to bude orientace na konzum ještě větší?
Možná i ve vaší otázce je kus odpovědi na rozčarování, které prožívá mnoho lidí tváří v tvář realitě dneška. Nejsem prorokem, ale domnívám se, že to bude obojí. Tedy u někoho bude převažovat orientace k duchovním hodnotám, u jiného k těm materiálním. Ale to není nic nového pod sluncem. Jenom bych upozornil na jeden důležitý rozdíl. U koho bude převažovat orientace k materiálním hodnotám, ten bude se snažit o změnu vnějšího, u koho bude převažovat orientace k duchovním hodnotám, bude se snažit o změnu vnitřního, tedy sebe.

Firmy kvůli finanční krizi ruší vánoční večírky. Bude na biskupství vánoční večírek?
Vánoční večírky se na biskupství nikdy nepořádaly. Předvánoční setkání s pracovníky biskupství prožiji letos při bohoslužbě a následné společné snídani s obloženými chlebíčky a domácí vánočkou, kterou tradičně pečou naše sestry františkánky. Tam poděkuji zaměstnancům za jejich práci, dám jim nějakou maličkost a popřeji radostné Vánoce. Za podstatnou považuji možnost osobního setkání, a to je možná cesta i pro firmy, prožívající finanční krizi.

Chodíte na brněnské vánoční trhy? Jak se vám líbí vánoční atmosféra v Brně či v Jihlavě?
Na trhy nechodívám. Není to věc, která je mi právě blízká. Jak už jsem řekl, snažím se využít času k jiným činnostem.

Na co se v období Adventu nejvíce těšíte vy osobně?
Bude se to zdát zvláštní, ale vždycky se těším na Advent jako na celek. Je to i tím, že adventní liturgie nejen nedělí, ale i všedních dní, mají úžasnou gradaci a jednoznačné nasměrování k prožití vánoční slavnosti a celého vánočního období, kterým si připomínáme narození Ježíše Krista do světa, ve kterém žijeme, jako jedinečný dar Boha.