Otázka však je, jestli se v arších s podpisy úředníci opět nenajdou chyby, kvůli kterým museli aktivisté znovu narychlo nasbírat více než pět tisíc podpisů (více čtěte zde).
„Zastupitelé mají morálně politickou zodpovědnost referendum vyhlásit,“ prohlásil Jakub Patočka z občanské aliance Referendum 2014. „Magistrátní úředníci vyřadili množství podpisů, evidentně účelově vedeni snahou referendum v termínu voleb znemožnit,“ dodal.
V pondělí aktivisté odevzdali na podatelnu magistrátu 5 813 podpisů na petičních arších, které předtím úředníci neuznali kvůli špatné čitelnosti nebo nepravdivosti údajů (o dalších problémech čtěte zde).
Otázky v referendu
|
„Dosbírali jsme víc podpisů než původně magistrát vyškrtl,“ řekla organizátorka sběru petičních archů Petra Němcová z aliance Referendum 2014. Původně úředníci vyškrtli asi osm tisíc podpisů z téměř 21 tisíc. K vyhlášení referenda je v Brně zapotřebí zhruba 18 a půl tisíce podpisů.
Úředníci mají patnáctidenní lhůtu pro kontrolu podpisů
Magistrátní úředníci nyní mají 15 dní na prověření správnosti podpisů. „Pokud bude návrh v pořádku, půjde to do orgánů města a zastupitelstvo může referendum vyhlásit. Pakliže nebude návrh na konání referenda vrácen kvůli dalšímu doplnění,“ vysvětlil mluvčí magistrátu Pavel Žára další postup města.
Podle něj jde především o to, aby údaje, které uvedli lidé v podpisových arších, odpovídaly záznamům v registru obyvatel.
Už teď je ale jasné, že pokud magistrát využije celou patnáctidenní lhůtu pro kontrolu podpisů, nestihne se referendum vyhlásit v termínu komunálních voleb v půlce října.
Zastupitelé za Stranu zelených, kteří občanskou alianci podporují, proto hodlali na úterním zastupitelstvu zařadit do programu hlasování o tom, aby referendum vyhlásili sami zastupitelé. Ale nepovedlo se jim. Pro hlasování zvedlo ruku jen 15 z 55 zastupitelů.
„Zákon říká, že zastupitelé mají návrh petičního výboru projednat na nejbližším zasedání, což je dnes (v úterý, pozn. red.), nebo až 7. října. V oficiálním programu ale tento bod není a ani primátor nenaznačoval, že jej předloží. Je proto na místě, aby se o to pokusil někdo jiný,“ popsal v pondělí zastupitel za Stranu zelených Martin Ander.
„Je na zodpovědnosti zastupitelů, zda vyslyší vůli 26 tisíc občanů, kteří petici podepsali, a referendum vyhlásí,“ dodal Ander.
„Podpisy, které předložili členové přípravného výboru referenda toto pondělí, patrně nelze zkontrolovat do druhého dne. Domnívám se tedy, že jejich návrh na konání referenda nyní nelze schválit,“ uvedl v pondělí odpoledne náměstek brněnského primátora Robert Kotzian (ODS), který má problematiku nádraží ve svém resortu.
Když nebude referendum, rozšíříme žalobu, hrozí aktivisté
„Pokud bude magistrát zkoumat podpisy déle než do tohoto pátku, tak už jenom tím znemožní konání referenda,“ konstatoval Ander. Pátek je poslední den, kdy má primátor Roman Onderka (ČSSD) možnost svolat mimořádné zastupitelstvo, které o věci může rozhodnout.
„Pokud zastupitelé sami referendum nevyhlásí, rozšíříme žalobu na město Brno, kterou jsme podali u krajského soudu. Budeme se domáhat, aby hlasování do poloviny září vyhlásil soud,“ uvedl Patočka.
Aktivisté snahu o hlasování ohledně polohy nádraží nechtějí vzdát, i když se za ně nepostaví soud. „V takovém případě budeme postupovat tak, aby se referendum konalo při nejbližších volbách, kdy je zaručena dostatečná účast, což jsou parlamentní volby v roce 2017,“ dodal Patočka.
