Sucho v úvodu roku trápí i zemědělce. "Jestli do konce března nezaprší, bude to katastrofa. Od začátku roku spadlo 40 milimetrů srážek. Nejhorší je to u pšenice," tvrdí Antonín Osička ze Zemědělského družstva Bulhary. ilustrační snímek

Sucho v úvodu roku trápí i zemědělce. "Jestli do konce března nezaprší, bude to katastrofa. Od začátku roku spadlo 40 milimetrů srážek. Nejhorší je to u pšenice," tvrdí Antonín Osička ze Zemědělského družstva Bulhary. ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Drsné vyhlídky. Na jihu Moravy může být sucho jako ve Středomoří

  • 260
Tak málo sněhu a srážek bylo v zimě podle statistik meteorologů na jižní Moravě naposledy v roce 1970. Letošní zima také patří k těm nejteplejším za posledních osm desítek let. Podle vědců ale podobná sucha mohou v budoucnu být běžná a Jihomoravané by se mohli cítit jako u Středozemního moře.

Upozorňují na to specialisté sdružení v unikátním projektu InterSucho, na kterém se podílejí brněnské vysoké školy. Dopady? Hasiči budou bojovat s větším množstvím lesních požárů, zemědělci zase budou nuceni změnit pěstované plodiny.

"To, co ukazují naše výpočty, je mimořádně znepokojivé. Zcela reálně hrozí výskyt takových vlhkostních režimů v půdě, které si dnes spojujeme spíš s oblastí Středozemního moře," popsal zakladatel projektu InterSucho Miroslav Trnka z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity.

Odborníci se díky kronikám či historickým listinám zanořili až do 16. století. Po obdobích sucha pátrají také v letokruzích dubu, díky kterým se dostanou až do roku 630.

A z údajů z minulosti odvozují mnohé především o budoucnosti. Jihomoravský kraj označují vědci z brněnské Mendelovy a Masarykovy univerzity a Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR ve spolupráci se dvěma experty ze Švýcarska a USA za jednu ze suchem nejohroženějších oblastí České republiky.

Více sucha neznamená méně povodní

"Riziko výskytu sucha v Jihomoravském kraji postupně roste. Změna klimatu s sebou přinese delší a intenzivnější období sucha, což ale bohužel neznamená snížení rizika povodní," dodal Trnka.

Paradox vysvětlil Karel Drbal z Výzkumného ústavu vodárenského v Brně. Povodně se prostě "posunou" do června či července.

"Ukazuje se, že roční objem vody se nemění. Dochází ale ke změně rozložení vláhy během roku. Voda chybí v předjaří a pak spadne třeba v červenci. Kvůli teplu se ale posouvá také doba sklizně směrem do prázdninových měsíců. Shoda náhod, která zvyšuje negativní dopady," popsal nedávno na diskusním fóru MF DNES věnovanému životnímu prostředí Drbal. Hrozí pak totiž přívalové povodně s blátem.

Podle představitelů Jihomoravského kraje i klimatologů by v budoucnu měli zemědělci začít pěstovat spíše plodiny, které budou umět lépe zadržet potřebnou vodu v půdě a jejich kořeny bránit více erozi.

"Jestli do konce března nezaprší, bude to katastrofa. Od začátku roku spadlo 40 milimetrů srážek. Nejhorší je to u pšenice," stěžuje si na současnou situaci Antonín Osička ze Zemědělského družstva Bulhary.

V jeho družstvu pěstují také ječmen, kukuřici nebo vojtěšku. Právě Břeclavsko přitom odborníci mají na seznamu oblastí, které v budoucnu budou na jihu Moravy nejsušší. Plodiny, které v Bulharech dnes rostou, se přesunou spíše na Vysočinu.

Problémy také pro hasiče a vodohospodáře

Vědci také prorokují větší hrozbu lesních požárů. Jak by to mohlo vypadat, hasiči zakoušejí v posledních týdnech. "Požárů trav či křovin vyjíždíme třeba oproti stejnému období loni hasit dvojnásobné množství, možná i více," uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

S nynějším suchem zápolí také jihomoravští rybníkáři. "Nedostatek vody se projeví v létě. Rybníky s menšími přítoky se budou muset prostě vypustit a do větších rybníků se nasadí méně ryb, jinak by nepřežily. Voda se nedostatečně obměňuje, bude v ní méně kyslíku a na dně bude zahnívat," předpověděl Miloslav Šlesinger z rybníkářství Jestřabice.

Vodohospodáři zatím podle mluvčí Povodí Moravy Gabriely Tomíčkové vážné problémy nemají.

"Pokud však současný nedostatek vláhy bude přetrvávat, můžou klesnout průtoky v tocích i přítoky do nádrží. Aktuálně se na všech nádržích pohybují hladiny v zásobních prostorech. Nádrže jsou naplněné ze 70 až 100 procent. Protože postrádáme zásoby vody ve sněhu, už v únoru jsme začali nádrže plnit z přítoků," uvedla Tomíčková.

Vědci z projektu InterSucho mají odhad nejenom pro delší budoucnost, ale také pro letošek.

"Zejména v západní části jihomoravského kraje existuje poměrně vysoká pravděpodobnost, že nižší než normální zásoba vody v půdě bude panovat i v první polovině května, tedy v nejdůležitější době pro utváření výnosu většiny plodin. Prozatím se nejedná o kritickou situaci a je stále možné, že se dočkáme srážkově bohatšího období, které zásoby půdní vláhy opět doplní. Pokud se tak ale nestane, škody by mohly být značné," dodal Trnka.