Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na jihu Moravy se méně staví, firmy musí o zakázky válčit

  7:23aktualizováno  7:23
Na jižní Moravě se méně staví a i největší firmy se nyní zajímají o drobné zakázky a jdou s cenami výrazně dolů. I přesto některým investorům dochází dech a i rozestavěné stavby zastavují.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Lenka HamšíkováMF DNES

Stavebních zakázek v kraji je málo a firmy o ně teď svádí velmi tuhý boj. Když nedávno Vodovody a kanalizace Blansko vypsaly výběrové řízení na úpravu některých toků, přihlásilo se jich jedenáct a nabízely tak výhodné podmínky, že akci za dvě stě milionů nakonec provede firma za pouhých 140 milionů korun.

Jenže každá mince má dvě strany. Staví se sice mnohem levněji, ale i za cenu, že menší firmy nemají na výplaty, propouštějí a krachují. Mnohé investice se odkládají na neurčito a v kraji teď dokonce "stojí" i některé rozestavěné objekty.

Stavebnictví na jihu Moravy

- Stavební výroba v prvním čtvrtletí roku klesla ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 35,9 procenta a tento pokles byl druhý nejvyšší v zemi.

- V 93 sledovaných podnicích pracovalo téměř o čtvrtinu méně zaměstnanců než v prvním čtvrtletí roku 2009.

- Jejich mzda klesla oproti stejnému období minulého roku o 2,8 procenta.

Zdroj: Český statistický úřad

Takový osud potkal například i brněnský objekt v Trnité ulici, který projektoval ateliér Hrůša a spol. "Je to investice za tři čtvrtě miliardy korun a z jedné čtvrtiny je stále nedokončená. A několikrát se měnilo i jeho využití.

Původně v něm měl vzniknout luxusní hotel, pak byty a nakonec se investor rozhodl pro kanceláře a manažerské byty. Stejně ale musel práce zastavit," uvedl brněnský architekt Petr Hrůša.

"Projektů, které se kvůli hospodářské krizi nerealizují, je ale v Brně více a netýká se to jen velkých staveb, ale také investic v hodnotě kolem padesáti milionů korun," uvedl předseda představenstva Jihomoravského stavebního společenství Lubomír Mikš a dodal, že pozastavené jsou hlavně developerské záměry zaměřené na bytovou výstavbu a administrativní prostory.

Zatímco dříve velké stavební firmy až pohrdaly menšími zakázkami, nyní se o ně téměř perou. "Firmy nás nyní velmi často kontaktují, ptají se, co máme připravené a dokonce i ty opravdu velké se zajímají o kdejaký chodník nebo cyklostezku, které chystáme. A jsou ochotné vzít zakázku i za podstatně nižší cenu. Pro investory je to velmi příznivé. To, co nás ještě před dvěma lety stálo třeba milion korun, dnes udělají i za šest set tisíc," říká blanenský místostarosta Jindřich Král.

Firmy nemají na výplaty, platí stát

Některé stavební firmy v kraji však málo zakázek a jejich nižší ceny potápí. Nemají ani na mzdy a platy jejich zaměstnanců vyplácí stát.

"V insolvenci se už ocitlo několik zdejších stavebních firem a jejich pracovníci se na nás obracejí, aby jim stát doplatit mzdy, které nedostali od svých zaměstnavatelů. Aktuálně jsou například z firmy Zewastav z Rousínova, ale mzdy jsme už zařizovali i pro dvanáct lidí z firmy Agzam z Bučovic a u Instavu Vyškov se jednalo o více než čtyřicet zaměstnanců," uvedl ředitel vyškovského Úřadu práce Jan Marek.

Na Hodonínsku krizi ve stavebnictví neustálo Pozemní stavitelství Hodonín. "Byla to jedna z největších stavebních firem v okrese, zaměstnávala stovky lidí. Zle na tom byla už vloni na podzim, v zimě se její problémy vyostřily a už v podstatě zanikla," uvedl ředitel hodonínského Úřadu práce Vladimír Šťáva.

Nemusí to být krásné, hlavně ať je to za málo peněz

Těžké živobytí mají i projektanti. "Dnes už pomalu nejde o to vyprojektovat něco krásného. Hlavně, aby to bylo levné, což se však může projevit na kvalitě objektů. Prostředí ve stavebnictví je nyní drsné a trochu mi připomíná začátek devadesátých let, kdy se stavělo nekvalitně, jen s cílem, aby se snob cítil jako na zámku," říká brněnský architekt Petr Hrůša.

Podle statistiky v prvním čtvrtletí tohoto roku objem stavební výroby v Jihomoravském kraji klesl ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o třicet šest procent. Jiné kraje jsou však na tom ještě hůře.

"V prvním čtvrtletí získalo v Česku veřejné zakázky 345 firem za 22 miliard korun. V Jihomoravském kraji z toho získalo veřejné zakázky 58 firem za pět miliard korun," uvedl František Glazar, ředitel společnosti ÚRS Praha, která vypracovává analýzu stavebnictví.

Největší zakázka nejen v kraji, ale i v zemi je z toho stavba Mezinárodního centra klinického výzkumu v areálu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně v hodnotě 2,4 miliardy korun.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ambasador projektu Nezastavitelní Jiří Ježek projel Birell bránou na Ještědu.
Nezastavitelní míří k Lipenské přehradě. Pomozte pohybem handicapovaným

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému okolí. To spojuje lidi zapojené do...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Žena našla tašku s 213 tisíci. Odnesla ji strážníkům, ti vypátrali majitele

Dobrý skutek, který se hned tak nevidí, udělala ve středu šestašedesátiletá žena. Nalezenou tašku s 213 tisíci odevzdala brněnských strážníkům, kterým se...  celý článek

Společnost SAKO se stará o komunální odpad v Brně. Ročně spálí 248 tisíc tun...
Vědci vymysleli program pro největší spalovnu v Česku, vyrobí víc elektřiny

Když už musí odpadky do spalovny, ať na své poslední cestě poslouží co nejvíc a přesně. Brněnští vědci se tímto heslem řídili, když pro největší tuzemskou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.