Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z jihu Moravy začnou díky Ústavnímu soudu mizet herny

  10:32aktualizováno  10:32
Díky přelomovému rozhodnutí Ústavního soudu mohou obce rušit i herní automaty, které povolilo ministerstvo financí. Na jihu Moravy toho chce využít Brno či například Židlochovice. Jak rychle budou herny mizet, záleží i na úřednících ministerstva.
Podobný pohled bude na jihu Moravy vzácnější (ilustační foto).

Podobný pohled bude na jihu Moravy vzácnější (ilustační foto). | foto: Karel Pešek, MAFRA

Po čtvrtečním rozhodnutí je teď jen na vedení obcí, jestli a kolik povolí heren nejen s klasickými herními automaty, ale hlavně s videoloterijními terminály (VLT).

"Dnešek je začátek konce hazardu v České republice," radoval po zveřejnění nálezu Ústavního soudu Svatopluk Bartík z občanského sdružení Brnění.

Soud vyhověl stížnosti, kterou podalo na ministerstvo financí město Klatovy, a vyškrtl z novely loterijního zákona ustanovení, které umožňovalo provoz videoloterijních terminálů povolených ministerstvem financí až do konce roku 2014.

Židlochovický boj

Židlochovice, zhruba třítisícové městečko na jih od Brna, jsou na jižní Moravě dlouhodobě tahounem v boji proti hazardu. Po čtvrtečním výroku Ústavního soudu neskrýval starosta Vlastimil Helma nadšení.

"Skutečně je to skvělá zpráva, mám velkou radost, že máme samosprávu obce zase ve své moci. Můžeme opět pečovat o pořádek a bezpečí obyvatel," prohlásil v bezprostřední reakci po výroku soudu.

Židlochovická stížnost vůči postupu ministerstva financí byla hned druhá v pořadí za Klatovy. Rozhodnutí se však stává platným pro všechny.

"Hned zítra tedy můžeme na základě dnešního ústavního vyjádření ministerstvo požádat o úplné zrušení výherních přístrojů v Židlochovicích," hlásil ve čtvrtek spokojeně Helma.

Jak rychle ovšem ke zrušení heren s VLT dojde, není úplně jisté. Už při vyřizování stížností na automaty protizákonně umístěné poblíž veřejných budov si totiž ministerstvo dalo na čas.

Už mají zmizet od škol v Brně

Přístup dalších jihomoravských měst k regulaci hracích přístrojů se rozchází. Brno či Břeclav ve svých vyhláškách hazard zcela zakazují.

"Brno bylo jedním z prvních měst, které se svou vyhláškou snažilo hazard vymýtit. Počkáme si, až bude rozsudek na papíře. Pokud tedy teď má město možnost automaty rušit, tak budeme jedněmi z prvních, kteří tak začnou konat," řekl k výsledku soudu mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Některé brněnské herny navíc začaly mizet už minulý měsíc, stály totiž v blízkosti škol, kostelů nebo úřadů. Do sta metrů od veřejných budov přitom nemají přístroje co dělat. Ministerstvo financí uznalo svou chybu a první čtyřicítku strojů na žádost města zatím nepravomocně zakázalo.

Někde automaty kvůli příjmům tolerují

V Břeclavi se nynějším výrokem Ústavního soudu příliš nemění. "Máme nulovou vyhlášku s tím, že jsme automatům s povolením od ministerstva financí dali tříletou vymírací lhůtu, která končí rokem 2014," přiblížil plán na vymýcení hazardu z Břeclavi starosta města Oldřich Ryšavý.

V Tišnově se ovšem na další zakazování "beden" nechystají. "Nerad bych činil unáhlené kroky. Je totiž také nutné brát v potaz to, že z provozování přístrojů plyne nemalé množství peněz do rozpočtu města," uvedl starosta Tišnova.

Kvůli důležitým příjmům pak s hazardem vůbec nebojuje Znojmo, Hodonín, Slavkov, Ivančice nebo Moravský Krumlov. Města se zpravidla hájí tím, že by neměla z čeho stavět dětská hřiště či opravovat chodníky.

Častým argumentem proti úplné regulaci hazardu je také údajně vyšší nebezpečí vzniku černých heren. Upozorňuje na něj především Petr Vrzáň ze Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů (SPELOS). "Obce z populistických důvodů vyhlašují nulovou toleranci. Neví ovšem, že to bude znamenat nárůst černých heren a nelegálních provozoven," uvedl Vrzáň.

Podle aktivisty Bartíka z Brnění je však argument o černých hernách scestný. "Jejich provozování se výrok soudu vůbec netýká. Černé herny jsou trestným činem, provozovatel je nalezen kriminální policií a je rovnou zatčen," vysvětlil Bartík.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.