Na jižní Moravě se budou stavět obchvaty. Ilustrační foto

Na jižní Moravě se budou stavět obchvaty. Ilustrační foto | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Na jižní Moravě má ministr Bárta v plánu stavět hlavně obchvaty

  • 90
Ministr dopravy Vít Bárta chystá plán výstavby na jižní Moravě na následujících patnáct let. Stavět se budou hlavně obchvaty. Důležitá silnice R43 se ale začne stavět nejdřív za dvanáct let a nádraží se odsouvat nebude, což se nelíbí kraji.

Ministr dopravy Vít Bárta (VV) chystá plán dopravních staveb do roku 2025. Na jihu Moravy chce stát investovat do obchvatů Znojma, Mikulova a Lechovic. Zato R43, která má ulehčit průjezd přes Brno ve směru od Svitav, je v plánu nejdříve za dvanáct let. Hejtman Michal Hašek (ČSSD) chce za nejdůležitější krajské stavby ještě bojovat. Do dalšího jednání na ministerstvu zbývají dva měsíce.

R43 (Brno-Svitavy)

V pracovní úvaze ministerstva dopravy se počítá se stavbou R43 nejdříve v roce 2023. Navíc pouze v úseku Troubsko-Kuřim. Rychlostní silnice má přitom hotovou studii vlivu na životní prostředí EIA, která platí jen pět let.

Plán staveb v kraji na příštích patnáct let

R52 (Brno-Mikulov)
Dvoupruhový obchvat Mikulova má být hotový v roce 2013. V roce 2018 pak úsek z Perné do Pohořelic.
I/53 (Pohořelice-Znojmo)
0bchvat Lechovic se má otevřít v roce 2013 a Znojma v roce 2016. Železniční uzel Brno Ministerstvo chce se stavbou počkat až na další zúčtovací období Evropské unie od roku 2014.
R43 (Brno-Svitavy)
Začne se stavět pouze úsek Troubsko-Kuřim a nejdříve v roce 2023.
I/55 (Břeclav - Hodonín - Zlínský kraj)
Pouze obchvaty větších měst na trase, stavět se začne nejdříve v roce 2023.

"S postojem ministerstva zásadně nesouhlasíme. Mělo by co nejdříve začít stavět alespoň od Kuřimi k D1," řekl hejtman Hašek. Nová rychlostní silnice by měla ulehčit obyvatelům severních městských částí Brna, kudy vede veškerá doprava od Svitav na jih. Kvůli zdržení stavby Dobrovského tunelů se tisíců kamionů denně jen tak nezbaví.

Železniční uzel Brno

Přípravu na přesun brněnského nádraží Bárta zastavil už loni v září. Stát má do stavby investovat osm miliard korun, tolik teď kvůli škrtům dát nemůže. Chce proto počkat na nové zúčtovací období Evropské unie v roce 2014. Podle Haška existuje smlouva o zapojení veřejných financí do stavby v příštích třech letech a kraj bude trvat na jejím plnění. Přesun brněnského nádraží byl jediný projekt, který ministr Bárta na jihu Moravy v září zastavil.

R52 (Brno-Mikulov)

V plánu, který Bárta připravuje ke schválení, je z rychlostní silnice na Vídeň zatím pouze dvouproudý obchvat Mikulova. V roce 2018 pak přibude úsek z Perné do Pohořelic.

"Jsme dost zklamaní, původně jsme počítali, že obchvat bude čtyřpruhový. Ale jsme rádi aspoň za to. V současnosti auta projíždí v Mikulově kolem sídliště a problémy jsou i na sjezdu k průmyslové zóně," popsal místostarosta Mikulova Eduard Kulhavý (ČSSD).

O čtyřproudý obchvat chce usilovat i hejtman Hašek. Podle něj by stát měl zvýšit kapacitu po celé délce vytíženého úseku na Znojmo. S tím souhlasí i starosta Mikulova Rostislav Koštial (ODS), podle kterého samotný obchvat městu příliš nepomůže, protože teprve oprava celé trasy silnice přitáhne do Mikulova turisty.

I/53 (Pohořelice-Znojmo)

Silnice první třídy prochází středem Lechovic a Znojma. Obchvat Lechovic Bárta chystá už na rok 2013, dopravu ze Znojma odvede o tři roky později. Ani tady kraj není spokojený. "Je potřeba silnici rozšířit po celé trase, samotné obchvaty nic neřeší," poznamenal Hašek.

O zařazení obchvatu Znojma mezi krajské priority pochybuje aktivista Petr Firbas. "Dnes doprava prochází mezi průmyslovou zástavbou a kasiny, do historického centra vůbec nezasahuje. Nerozpakuji se ho nazvat obchvatem pro nevěstince," kritizoval Firbas.

Přes Znojmo míří v létě tisíce turistů na dovolenou do Chorvatska a Itálie. Obchvat je už čtyři roky rozestavěný, ale brzdí ho soudní spory o to, jestli je v souladu s územním plánem.

I/55 (Břeclav - Hodonín - Zlínský kraj)

Ministerstvo počítá s variantou vedení trasy silnice přes ptačí oblast u Bzence tunelem, který by podle předběžných odhadů měl stát dvanáct miliard korun. Na to stát však nemá peníze, a proto začne až v roce 2024 budovat alespoň obchvaty na trase budoucí rychlostní silnice. I v tomto případě to kraj nepovažuje za dostatečné řešení.